Jazykové hody i nehody

12 2003 Aktuality česky
obálka čísla

Krajana, jenž si i po dlouhém odloučení uchoval cit pro mateřštinu musí po návratu do staré vlasti nejvíc znejistit -- vedle specifik zdejších (ne)mravů -- právě setkání s rodným jazykem. Tím současným psaným i mluveným, jejž zaplevelili jako rostlina bolševník neopečovávanou krajinu všelijaké floskule, klišé, partiové metafory, slovní smog.

Těmito odpudivými jevy víc a víc prorůstajícími do komunikace mezi lidmi se zabývá ve svém Sovníku floskulí (vydalo nakl. Academia v Praze) publicista Vladimír Just. "Řešení vidím v přijetí usnesení o zahájení řízení k odebrání povolení k podnikání", cituje názorně hned na první stránce jistého ministra české vlády z jeho televizního vystoupení v březnu 2000.

V organizmu českého jazyka představuje floskule -- podle Justovy definice -- patologickou mutaci, jež se šíří jako morová nákaza všemi společenskými vrstvami, věkovými skupinami, povoláními. Jejím pravým smyslem je zakrýt kromě obsahové prázdnoty sdělení také myšlenkovou lenost pisatele či mluvčího. Autor shromáždil a ve slovníku uvádí půldruhé stovky (!) verbálních perel a módních sloganů čerpaných z novořeči polistopadové éry. Téma přitom sleduje dál, takže se od něho můžeme časem nadít Slovníku floskulí II.

Jednu ukázku jsme tu již měli, přidejme k ní pár dalších, všechny si to zaslouží. Kupříkladu Variace na stalo se, co se stalo: "nejvyšší soud rozhodl jak rozhodl". "Ministr řekl, co řekl". "Zápas skončil, jak skončil".

Mnozí blažení jedinci se lehce obejdou bez škály sloves jako myslet, chápat, hodnotit, analyzovat, cítit, reagovat, souhlasit, odmítat -- oni totiž všechno prostě vnímají.

"Vnímám to jako pozitivní signál", praví volený zástupce lidu. " Jak vnímáte svoje odsouzení?", táže se mikrofonem vyzbrojený reportér chlapíka s ;pouty na rukou vycházejícího ze soudní síně.

Elegantní, kulantní, k ničemu nezavazující a spolehlivě mlhotvorný je obrat je umím si představit. Zdomácněl zejména mezi politiky od komunálních, až po ty z Malostranských paláců, nejmenovaný činitel v Justově knížce jej však dokázal polidštit a přenést do všednodenního života. Stalo se po novinářově otázce, co že celebrita bude mít doma k večeři:

"Umím si představit, že si dám guláš"

A konečně je tu nekorunovaný všech floskulí král -- obludná věta, která až překvapivě lehce dokáže splynout z úst televizní moderátorky, trenéra, zpěváka, herečky, poslance, ba i hlavy státu. Vnořme se na okamžik do toho smogového oblaku: "Ústavní soud není vůbec o spravedlnosti"."Dnešní hokej byl o hokeji."

"Fotbal je hlavně o pocitech". "Učení není jenom o drilu, učení je také o hře." "Tyto volby budou o odvaze politiků." "Opoziční smlouva byla o tlačení pravice levicí někam."

Že z toho všeho jdou na vás mrákoty? Pak si aspoň na čas odepřete tisk, rozhlas, televizi ...

-jnt-

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012