DOPIS Z AUSTRÁLIE

Milí přátelé v zemi pod Řípem, případně pod sv. Hosténkem,

jak se dozvídáme z českých zdrojů, předseda Parlamentu České republiky, pan Miloš Vystrčil si dovolil tu drzost zaletět si na Taiwan, čímž velice pohněhval nejen soudruha Wi Jinpinga, ale současně urazil všech čtrnáct tisíc milionů obyvatel Číny. Buďte však bez obav, nejste v té „rejži“ sami, my jsme na tom podstatně hůř.

Naše ministryně zahraničních věcí neuváženě navrhla, aby vznik coronaviru vyšetřovala mezinárodní komise a i když se k jejímu hlasu přidalo mnoho dalších hlasů, ona byla první a musí být za to potrestána a to nejen sama, ale celá Austrálie. A už začaly létat pohlavky ve formě omezení dovozu australského zboží do Číny. Peking pochopitelně tvrdí, že to nemá nic společného s politikou, ale dovážené maso bylo prý závadné a australská vína finančně podporovaná australskou vládou. To by nebylo tak zlé, kdyby Čína nebyla naším největším obchodním partnerem, téměř třetina australského exportu směřuje do Číny. Mají nás bohužel do značné míry v hrsti. I když, jak známo, tak statistka je přesným součtem nepřesných čísel, pár čísel pro názornost.

• China: US$74 billion (29.2% of total Australian exports)
• Japan: $26.2 billion (10.3%)
• South Korea: $13.6 billion (5.4%)
• India: $10.1 billion (4%)
• United States: $9.2 billion (3.6%)
• Hong Kong: $7.9 billion (3.1%)
• New Zealand: $7.1 billion (2.8%)
• Taiwan: $6.7 billion (2.6%)

Zhruba před rokem se mi dostala do ruky kniha s názvem The Hundred-Year Marathon (Stoletý maraton), kterou napsal uznávaný expert na záležitosti Číny, Michael Pillsbury.K mému velkému potěšení jsem zjistil, že kniha je již přeložena do češtiny a vřeledoporučuji si ji koupit. O jaký maraton jde? Když v roce 1949 převzala vládu do rukou komunistická strana Číny, vytkla si tehdy za cíl, že ke stoletému výročí této události, předstihnou Spojené Státy, jak ekonomicky, tak i co se vojenské síly týče. Jak se zdá, dostanou se do cíle ještě mnohem dříve, než za těch plánovaných sto let. Po přečtení Pillsburyho knihy jsem přečetl ještě několik knih na toto téma a všechny v postatě jen potvrzovaly jeho údaje. Zdá se, že se čínské komunistické straně podařilo skloubit prvotní kapitalismus s tuhým, diktátorským režimem a vzhledem k tomu že téměř každý pátý obyvatel této planety žije v Číně, ekonomický úspěch je téměř zaručen. Jak mylná je naše, západní představa o kapitalismu v Číně. Tak zvaní “kapitalisté” v Číně jsou vysoce postavení členové vládnoucí strany, kterým systém dovolí “bohatnout” na úkor dělníků, kteří pod jejich vedením pracují. Někde jsem našel údaj, že průměrná mzda dělníka v Číně se rovná US$ 1.75, což by bylo asi 2.7% mzdy dělníka v USA. Toto číslo se mi nepodařilo řádně ověřit, čínským statistkám, pokud nějaké publikují, bych nevěřil. Není tudíž žádným překvapením, že svět je zaplavován čínskými výrobky a průmysl ve vyvinutých zemích umírá na úbytě. Tak ještě pár čísílek pro ilustraci. Hádejte kdo kolik těch osobních autíček za rok vyrobí.

World's Top 20 Largest Passenger Car-Producing Countries In 2017 (Million Units)

• China: 24.81 million units.
• Japan: 8.35 million units.
• Germany: 5.65 million units.
• India: 3.95 million units.
• South Korea: 3.74 million units.
• United States: 3.03 million units.
• Spain: 2.29 million units.
• Brazil: 2.27 million units.

Jak jsem se již zmínil, Čína je naším největším obchodním partnerem, ale druhým největším cizím vlastníkem zemědělské půdy v Austrálii. Jejich podíl se během několika posledních let zhruba desetkrát zvětšil na 14 milionů hektarů zemědělské půdy, což jsou dvě a půl procenta australské zemědělské půdy. Ovšem okolní ostrovy v Pacifiku už mají v kapse. Užívají podstatně stejnou, jednoduchou metodu. Nabídnou ostrůvku lákavou půjčku (no neber to) a když potom ostrůvek nemá ani na zaplacení úroku, laskavě jim peníze odpustí, ovšem přístav, o který Číňanům jde především, už mají v kapse. Nedávno se na nás obrátil jeden z blízkých ostrovních sousedů, bohatě finančně podporovaný Austrálií, že by potřebovali menší částku (tuším, že šlo o pár milionů dolárků) a když nám je australští skrblící nedáte, tak nám půjčí strýček Wi Jinping.

A tak se obávám že k tomu jejich slavnému výročí nejen lehce předstihnou USA, které považují za svého největšího soka ale podaří se jim zkolonizovat převážnou část té naší kulaté zemičky.

Ale možná, že taky ne.

Moc vás všechny zdravím

Zdeněk Rich,  NSW, Austrálie