Odešla textařka Jiřina Fikejzová

Odešla textařka Jiřina Fikejzová
Textařka a scenáristka Jiřina Fikejzová zemřela ve věku 93 let. Krásné texty psala pro Karla Gotta, Evu Pilarovou či Juditu Čeřovskou.
Jiřina Fikejzová se narodila 13. 4. 1927 v Lomu u Mostu. Vystudovala psychologii a sociologii na Karlově Univerzitě v Praze. Během svého mládí se hodně věnovala sportu a patřila mezi nadějné mladé sportovce. Byla úspěšnou sprinterkou československé národní reprezentace, ale láska k psaní byla silnější. Profesionálně začala spolupracovat s Vladimírem Dvořákem a později s Orchestrem Karla Vlacha. Jako dramaturgyně pracovala pro hudební vydavatelství Supraphon, pak přišla spolupráce s Československou televizí a rozhlasem. Celkem vytvořila okolo 240 nádherných písňových textů a za svou práci získala několik domácích ocenění. Vytvořila spoustu podmanivých a nezapomenutelných textů. Sama říkala, že se rozloučila se svou kariérou autobiografickou knížkou. „Já už psát nechci. Jednoho dne jsem zjistila, že už píšu 40 let. A začala jsem uvažovat o tom, že už bych toho měla nechat. Že je čas odejít. A taky jsem to udělala. A rozloučila jsem se autobiografickou knížkou, která se jmenuje Povolání textařka,“ vysvětlovala Jiřina Fikejzová v pořadu Stříbrný vítr 23. října 2010.
Její texty nazpívali Milan Chladil, Yvetta Simonová, Waldemar Matuška, Karel Gott, Eva Pilarová, Václav Neckář, Marta Kubišová nebo Marie Rottrová, ale asi nejznámější je její plodná spolupráce s Juditou Čeřovskou, pro kterou napsala písně Akropolis adieu, Malý vůz, Dominiku, Řekni, kde ty kytky jsou, Sám pod svou hvězdou nebo text k písni Měsíční řeka.
Anna Sobotková
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad