OTROK

Anand Dilvar: Otrok

Někdy se nám zdá život k nesnesení... Jenže nevíme, jaké je to po smrti nebo na hranici. To se stalo mladému muži, který se ocitl na nemocničním lůžku, všechno vidí, slyší – ale nereaguje a je mnoho měsíců napojený na hadičky, přístroje a závislý na sestřičkách a doktorech.

„ 'Kde to jsem? Co se děje? Jsem mrtvý!' kombinace bolesti, šíleného strachu a všech těch otázek způsobila, jsem ztratil vědomí. … Postupně jsem si vybavoval vzpomínky na to, co jsem považoval za včerejšek. Večírek, drinky, hádka s Laurou, Eduardovo naléhání, abych zkusil tu pitomou drogu, o které tvrdil, že je naprosto skvělá.“

Několik měsíců trvalo koma, během kterého se v mladíkově „životě“ objevovalo jeho druhé JÁ, hlas, se kterým vede diskuzi o smyslu života a pomalu se dobírá všeho dobrého i zlého. Navíc přichází sestřička jménem Naděje, která mu dává sílu k návratu. (A kromě něj ji nikdy nikdo v nemocnici neviděl...) A samozřejmě za ním chodí celá rodina a pak i těhotná Laura, takže on není ve své samotě tak docela sám.

„Podívej, vše, co vidíš, cítíš, slyšíš a žiješ, je pravda pro tebe samého, ale ne pro ostatní. Prožíváš věci, které se ti dějí, jiným způsobem než ostatní“ říká jeho JÁ. A vy se musíte k této knize vracet po týdnu, po roce, pořád - protože je také o vašem životě a lidech kolem. Začnete si vážit sebe i ostatních a necháte jim prostor k nadechnutí. Takovou zkušenost mají čtenáři ve světě a proto milion prodaných výtisků není konečné číslo. Nyní vychází originál Otroka znovu v USA.

Ve výborném překladu Evy Šaškové i grafice textu vydalo nakl. Dokořán.

Venda Šebrlová