Pozvánka na výstavu

MORAVSKÁ

BOŽENA NĚMCOVÁ

Sběratelka a spisovatelka českého původu, píšící hry a knihy německy na území Moravy. Jedna z významných autorek Rakouska-Uherska, české veřejnosti téměř neznámá. Její letošní 100. výročí úmrtí připomíná nyní výstava ve Strahovském klášteře v Praze.

PŮVOD – ŽIVOT

Marie Ebnerová-Eschenbach pocházela ze šlechtického rodu. Narodila se hraběti Dubskému z Třebomyslic 13. září 1830 ve Zdislavicích u Kroměříže. Matka zemřela dva týdny po porodu. Budoucí hraběnka Marie Dubská byla vychovávána dvěma moravskými chůvami: druhá ji vyprávěla pohádky česky. Výhradně německou výchovu pro ni zavedla nevlastní matka Xaverina z Kolowratů. Marie se odmalička zajímala o divadlo. Ve čtrnácti letech napsala první drama s námětem z francouzských dějin. S ním, ale i s dalšími pokusy divadelních her neuspěla. Matka ji podporovala v její druhé činnosti – literatuře. Již roku 1840 ji umožnila setkání s rakouským spisovatelem a dramatikem Franzem Grillparzerem. Mariiny prvotiny spatřily světlo světa ve zdislavickém zámeckém parku. Když se roku 1848 provdala za syna dědovy sestry barona Moritze von Eschenbach, povídky, novely a romány podepisovala příjmením Ebner-Eschenbach.

Skonala 12. března 1916 ve Vídni. Na své přání byla pohřbena v rodinné hrobce hrabat Dubských ve Zdislavicích. Její současná rekonstrukce poukazuje na význam literárního a kulturního odkazu výjimečné ženy a na její vřelý vztah k moravskému venkovu, který se pro ni stal celoživotní inspirací. Zároveň k podpoře nadaných dětí a realizací chudobince a školky v jejím rodišti. Jako sběratelka kapesních hodinek i hodin odkázala většinu své kolekce tomuto dětskému stánku.

TVORBA – VÝZNAM

Náměty ke svým příběhům čerpala z prostředí Vídně, kde žila od roku 1856. A z moravského venkova, kam za rodinou jezdila na léto. Pro sociální cítění a témata byla řazena mezi autorky, které popisují problémy chudých lidí a těch, kteří žijí na okraji společnosti. Psala v němčině, ale ovládala také češtinu a francouzštinu. Novela Božena (1876) je portrét, v němž chůva pro lásku k dítěti překonává národní i sociální problémy. V románu Obecní dítě (1887) je hlavní postavou syn trojnásobného vraha. Krambambule (1883) líčí příběh psa, milujícího myslivce i pytláka stejně, i přesto, že se oba nenávidí. Z ostatních: Hodinářka Lotti (1889) či Na vesnici nepochopená (1886) odkazují na problém Češi vs. Němci. Kromě děl i z polského či katolického prostředí napsala ke konci života biografický román Mé vzpomínky na Grillparzera (1916).

Marie Ebner-Eschenbach byla nazývána Moravskou Boženou Němcovou. Na rozdíl od „naší“ spisovatelky se k problémům společnosti vyjadřovala dosti kriticky. Ztělesňovala přirozené prostupování světa česko a německo jazyčného. Patřila k tvůrcům, kteří zásadně napomohli k obecnému šíření informací o malebnosti a kulturním svérázu Moravy. Populární a stále platná je její studnice trefných aforismů, např. „Vítěz, ale netriumfuj!“ Byla první ženou, které udělila univerzita ve Vídni čestný doktorát a roku 1898 nejvyšší rakouský řád Čestný kříž za umění a literaturu. V roce 1911 byla nominována na Nobelovu cenu za literaturu.

VÝROČÍ – VÝSTAVA

Ve spolupráci zámků ve správě NPÚ, muzeí a dalších institucí a Vídeňské univerzity byl letos realizován projekt k poctě této mimořádné osobnosti. Zahrnoval výstavy, speciální komentované prohlídky, koncerty, divadelní představení. Na zámku v Lysicích vznikla celoročně přístupná expozice o Marii von Ebner-Eschenbach. V Brně proběhla výstava Marie von Ebner-E./Deník moderní Evropanky a zámek Lešná vystavil kolekci hodin. Kroměříž hostila expozici Marie von Ebner-Eschenbach/Básnířka tří století. Zdislavice mají v plánu vybudování jejího památníku.

Královská kanonie premonstrátů nyní představuje v prostorách Strahovského kláštera v Praze expozici o životě a díle, odkazu a významu Marie Ebner-Esenbach, kterou celoroční projekt vrcholí. Tato výstava pod názvem Marie von Ebner-Eschenbach/Deník moderní Evropanky (1830–1916–2016) jistě zaujme domácí, ale I zahraniční návštěvníky a krajany z celého světa. Z expozice v Lysicích jsou zde představeny faksimile rukopisů i hodiny, dále originální portréty spisovatelky a jejího manžela, knižní publikace. Úvodní text provází spisovatelčiným životem a tvorbou. U naskenovaných ukázek z originálů jejích deníků (německy), zde užitých jako podklad panelů, můžeme v překladech do češtiny pochopit autorčiny postoje a názory k tehdejšímu dění.

A pod rozvěšenými listy můžeme čerpat sílu z mnoha citátů rozené hraběnky Dubské.

Byť byl její život a dílo spjato s Rakousko-Uherskem a s Vídní, přesto zůstane pevně spjato především s Moravou.

Výstava v prostorách Strahovského kláštera v Praze je otevřena do 8. ledna 2017.

Olga Szymanská