STŘÍPKY A STŘEPINKY Blanky Kubešové

Blanka Kubešová 11 2016 česky

 

 

Sen o Červené tramvaji


na podzim v osmašedesátém...

 

Cink cink... Jen co dvakrát zazvoním a už se řítím z Pavláku Ječnou ulicí dolů. Jsem červená břichatá tramvaj obsypaná i zvenku na stupátkách. Nápor po ránu je obrovský, zdá se mi, že energie všech těch lidí a lidiček se přičítá k té mojí, řítím se stále rychleji, brzdím a mám plnou hubu písku i strachu o ten hrozen kolem dveří. Školní brašna je táhne dolů, smějí se a pokřikují, prý je to velká legrace, ale co pro mne?

Okrově žlutou budovu školy vítám už z dálky, brzdím a řvu na celou Ječnou a slyšet je mě až nahoru na Pavlák a dolů na Karlovo náměstí. Jen aby se mi povedlo zastavit a abych se sebou moc nehodila, to pak všichni padají jako hrušky... Smějí se a skáčou ze stupátek, brzdím a řvu, aby mě bylo slyšet až přes hranice a dráty do snů těch, kteří se mě museli vzdát. Buď jedno nebo druhé, buď domov anebo svobodu, ale jak k tomu přijdu já?

Probouzím se zpocená na posteli. Je ticho... Ty červené tramvaje mi v podzimu osumašedesát tak daleko od domova prostě strašlivě schází...

 

Blanka Kubešová

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012