Slovanská knihovna - Můj osud

Pod tímto názvem vydala knihu na podzim 2016 Národní knihovna v Praze.

Podtitul napovídá, že jde o "mozaiku vzpomínek PhDr. Jiřího Vacka", dřívějšího dlouholetého ředitele Slovanské knihovny-Národní knihovny ČR.

V úvodním slovu O Jiřím Vackovi současný ředitel Slovanské knihovny PhDr. Lukáš Babka ozřejmuje profesní působení svého předchůdce v (dříve Státní) Národní knihovně. A to od roku 1961 – od doby, kdy se krátce nato stala její nedílnou součástí i Slovanská knihovna. Nastiňuje její důležitost v období meziválečné emigrační vlny, v poválečném rozvoji slavistiky i jako centra pro badatelskou činnost a výzkum literatury ruské, ukrajinské i dalších slovanských jazyků.

Následný hlavní text "pana doktora", jak zde všichni PhDr. Jiřímu Vackovi říkali, je prodchnut citacemi jeho spolupracovníků, úryvky z osobní korespondence, texty i básněmi význačných literátů a osobností, které autor v knihovně poznal také osobně. Jsou zasazeny do souvislostí životních příběhů a peripetií i jednotlivců – pracovníků knihovny, a to v paralele událostí širšího, až státního významu, dotýkajících se Národní knihovny jako instituce.

Autorova paměť je obdivuhodná, neboť text nepostrádá mnohé postřehy a citace, vyplývající z příběhů a skutečností, jichž byl J. Vacek přítomen a které jsou psány s nadhledem i humorem. Tím je kniha velice čtivá. Vše doplňuje výběrová bibliografie prací Jiřího Vacka a jmenný rejstřík osob, v knize zmiňovaných či od nich citovaných. Vše uzavírá obrazová část z archivu autora ze zajímavého prostředí Slovanské knihovny s mnohými osobami.

Kniha symbolicky otevírá dveře odborníkům, knihovníkům ke vstupu do světa Národní knihovny. Ale i veřejnosti - k pochopení vzniku a rozmachu její Slovanské knihovny i významu její činnosti. Skrze události a prožitky na odborné půdě, a přesto lidí z masa a krve.

Olga Szymanská