Čeští autoři dobývají Filipíny

Blanka Kubešová 9 2015 Naši ve světě česky

Býti básníkem

Život už mě dávno přesvědčil, že hudba a poezie jsou na světě to nejkrásnější, co nám život může dát. Kromě lásky ovšem.

....

Jaroslav Seifert

"Praha nepustí. Ani Tebe, ani mě.

Tahle matička má drápy. To se člověk musí přizpůsobit

nebo – . Ze dvou stran bychom ji museli podpálit,

na Vyšehradě a na Hradčanech, pak by se nám snad

podařilo uniknout".

Franz Kafka

O slavnostním matiné v Pasay City v Manile na Filipínách věnovaném dvěma našim předním autorům, kteří si už dávno vydobyli pevné místo na vrcholu slávy, jsem se dověděla náhodně od svých hrdinů Jerryho a Arlene z mojí knížky Nevěsta z Filipín. Před pár lety se Arlene, právě proto, aby si práci o sobě mohla přečíst, začala učit česky. To se jí sice zatím příliš nepovedlo, ale touto zprávou mě přesto nadchla.

 

V průběhu dvou let vyjdou v překladech do dalšího, v Evropě nepříliš známého jazyka filipino celkem tři knihy českých autorů. První dvě - Proměny Franze Kafky v překladu Joselit Delos Reyese a Výbor z poezie Jaroslava Seiferta - se širší veřejnosti představí na mezinárodním knižním veletrhu v Manile už v září t.r. O třetím titulu se jedná.

Do češtiny budou naopak v letech 2015-17 přeloženy tři tituly filipínských autorů. Vzhledem k tomu, že jediným knižním titulem českého autora dosud vydaným na Filipínách, byl pouze překlad divadelní hry Václava Havla Vyrozumění, (vyšel pod názvem Ang Memorandum v r.1990), bude se nepochybně jednat o výrazné obohacení obou knižních kultur.

Franz Kafka (*1883 +1924)

pražský německy píšící spisovatel židovského původu, byl přesvědčený sionista, který snil o životě v Izraeli. Jeho mateřštinou byla němčina, ale hovořil plyně česky i francouzsky. „Němčina je mi mateřštinou, ale čeština je blízká mému srdci,“ napsal. Vystudoval práva, ale navštěvoval i přednášky germanistiky a dějin umění. Práce v pojišťovně ho nenaplňovala, od mládí se cítil především spisovatelem.

Psal s lehkostí, první texty začal publikovat ve svých pětadvaceti letech, ale jeho stěžejní romány - Proces, Nezvěstný, Proměna a nedokončený Zámek - prosluly až po autorově smrti. Přesto se stal jedním z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století a žádný jiný pražský spisovatel není ve světě známější než právě Franz Kafka. Velkou měrou se o to zasloužil jeho přítel Max Brod, který po autorově smrti zveřejnil i fragmenty románů, které měly být podle Kafkovy závěti zničeny. První překladatelkou jeho próz do češtiny byla jeho přítelkyně, publicistka Milena Jesenská, později lingvista Pavel Eisner a řada dalších.

„Proč je na cestě k smrti tolik zastávek, proč jde vše tak pomalu?“

V roce 1917 onemocněl Kafka tuberkulózou, které po mnohaletém zápase podlehl.

Proměna

„Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima.“

 

Tak začíná jedna z nejslavnějších povídek literatury 20. století vycházející nyní i na Filipínách.

 

Poezie Jaroslava Seiferta

byla několikrát v jeho životě vyznamenána státní cenou a rok před Pražským Jarem, v r. 67  byl JS jmenován národním umělcem. V prosinci 1984 ve svých 83 letech byl poctěn vyznamenáním nejvyšším, Nobelovou cenou. Stal se tak jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Překladem jeho veršů do dalšího jazyka vystoupil tento bard národa o další stupínek mezi nesmrtelnými.

..................................

Taky rozumíte nanejvýš slovům Czech, Partido Komunista, Žižkov Prága? O mnoho moudřejší nebudete, ani když si dáte některá slova do překladače v Googlu: mga piling tula = vybraná poezie, hindi karaniwang makata, manunulat, at tagasalin, isinilang si Seifert = neobvyklý básník...

A co tady? Chcete se pocvičit? O mnoho lepší to není, že?

Program

Pambansang Awit

National Anthem

Pagbati Greetings

Kgg. PURIFICACION G. DELIMA, PhD

Komisyoner, KWF

Pagpapakilala sa mga Aklat

Introduction of the Books Ang Metamorposis/Franz Kafka

Salin ni (Translation by) Joselito delos Reyes

Mga Piling Tula ni Jaroslav Seifert

Inedit nina (Edited by) Gian Carlo Abrahan V at Roberto T. Ańonuevo

Pagkakaloob ng Komplimentaryong Sipi sa mga Embahador

Awarding of Complimentary Copies to the Ambassadors

Mensahe-Message

His Excellency THOMAS OSSOWSKI

Ambassador, German Embassy in Manila

His Excellency JAROSLAV OLŠA, Jr.

Ambassador Extraordinary and Plenipotentiary of the Czech Republic

Pagkakaloob ng mga Komplimentaryong Sipi sa mga

Editor, Tagasalin at Lay-out Artist

Awarding of Complimentary Copies to Editors, Translators and Lay-out Artists

Pagbasa ng mga Tula sa Czech at German

Reading of Poems in Czech and German

Paglagda ng mga Awtor

Signing by the Authors

Guro ng Palatuntunan

Master of Ceremonies G. ROY RENE CAGA

You are cordially invited

To the introduction of Ang Metamorposis

and Mga Piling Tula ni Jaroslav Seifert

……………………………………………..

Wednesday September 16, 2015 3:00 PM

Meeting Room 5, SMX Convention Center

Mall of Asia, Pasay City

Program

 

Slavnostní ceremoniál v Manile

Na tomto místě byla moje práce na článku přerušena Arleniným telefonátem z Toronta. Sváteční obřad, na kterém se hrály dvě hymny, a to jak česká, tak oproti jazyku až překvapivě zpěvná národní hymna Filipín, na ni udělal hluboký dojem. Podobně na ni  zapůsobilo i čtení v češtině a němčině za přítomnosti překladatele a velvyslanců ČR a Německa a samozřejmě řady čestných hostů a novinářů.

Pohotově se nabídla, že mi program přeloží, tedy pokud na to stačí. Arleniným jazykem je totiž jazyk cebuano a nikoli tagalog, ze kterého filipínština vychází. Hovoří se jím v největší, severní části Filipínského souostroví a je tudíž jakýmsi „národním jazykem.“ Vzápětí mi už ucho zalehla přehršel hlásek g a ch. O mnoho moudřejší jsem nebyla, ani když přešla do pilipino-angličtiny a mnohé jsem byla nucena si prostě domyslet a dotvořit.

 

Opusťme slavnostní matiné a věnujme se básníkovi

Dětství a mládí prožité v dělnické rodině pražského předměstí na Žižkově poznamenalo celý Seifertův život i tvorbu. Byl nevalným žákem a studia na několika gymnáziích nikdy nezakončil maturitou. Dnes je už téměř zapomenuto, že jeho snem bylo stát se malířem. Tuto mladistvou touhu zastínila jeho první básnická sbírka, Město v slzách, vydaná v jeho pouhých dvaceti letech.

Chudé dělnické prostředí vzbudilo v Seifertovi mladistvé zanícení pro socialistickou revoluci a komunistickou stranu, jinak tomu v té době snad ani být nemohlo. V r. 1929 spolupodepsal projev proti novému vedení KSČ, čímž se skončilo jeho působení ve Straně, ze které byl následně vyloučen. Svůj občanský postoj vyjádřil a dostatečně obhájil později podpisem Charty 77, po kterém byl režimem přinucen odejít do ústraní. Jeho nejčtenější díla pak kolovala mezi čtenáři v opisech. Možná na tomto místě stojí za zmínku, že Jiří Gruntorád, zakladatel samizdatovné a exilové knihovny Libri prohibiti v Praze, byl za samizdatové šíření Seifertových básní odsouzen ke třem letům odnětí svobody.

 

Brzy po prvních sbírkách následovaly další, Jablko z klína a Ruce Venušiny, ve kterých už bezpečně poznáváme Seifertovu intimní lyriku, jeho nade vším převládající lásku k domovu a k ženě jako takové, milence i matce. Verše jsou zpěvné, hutné, vroucné a prosté, vyznačují se lehkostí, melodií, citovostí i smyslovostí. V těchto sbírkách se JS stává už známým a uznávaným básníkem.

Teprve po dalším plodném úseku 30. a 40. let a po dalším úrodném poválečném období přišel útlum způsobený především básníkovou chorobou. K tvorbě se Seifert vrátil znovu až

v polovině 60. let, kdy se v jeho práci objevilo něco nového: zmizely rýmy a rytmická pravidelnost, volný verš se stal drsnější a změnil se v jakési volně plynoucí rozmlouvání.

Ve třech posledních sbírkách Morový sloup, Deštník z Piccadily a Býti básníkem objevíme závan smutku nad pomíjivostí života, mládí i lásky.

 

Seifertův básnický rejstřík je široký a všestranný a jeho verše patří k vrcholům české moderní poezie. Jsou průzračné a prosté, objevíme v nich prvky lidových písní i scén ze všedního života. Ze všech tryská lidskost, pochopení a schopnost vcítit se do každé životní etapy.

 

Původně jsem zamýšlela k pozvánce na slavnostní večer v Manile napsat jen pár slov, ale to skoro není možné, v hlavě mi neustále znějí a zurčí Seifertovy verše a rýmy ze školních let i ty pozdější, které jsem četla jak v dobách zamilovanosti, tak v počátcích exilu ovlivněných pocity stesku a samoty. Tehdy to byly hlavně sbírky čerpající z pražských motivů Světlem oděná a Kamenný most, jedny z nejkrásnějších, jaké kdy byly o Praze napsány.

Na závěr si dovolím připomenout drobnou sbírku, která vyšla v  54. roce a  je asi našemu srdci nejdražší. Je to sbírka Maminka. Díky školním létům se zapsala do paměti a duše celého národa.

Kytička fialek

Podruhé nesmíš utrácet, prozraď mi, kolikpak stála? A těch pár maminčiných vět znal jsem už téměř nazpaměť. Šetřila vždycky z mála.

K holiči radši měl bys jít. To znám již, teď možná dodá: Zítra budeš chtít na sešit, a kde mám na to všechno vzít, krejcaru je dnes škoda!

Jen násilím ji vtiskl jsem ten modrý chomáček jara. Když splácela mi polibkem, zaševelilo jejím rtem: Synáčku, už jsem stará.

Rok co rok se tak zlobila, později míň už sice. Když vázičku si rozbila, dávala kvítka spanilá do sklenky od hořčice.

...

http://www.mahalo.cz/filipiny/stahujte-materialy-z-filipin.html

Zde je možné si poslechnout filipínskou hymnu

 

Blanka Kubešová

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012