Josef Váchal a Praha

Olga Szymanská 9 2015 Kultura česky

O spojení Váchala s Litomyšlí výzdobou domku přítele Portmona, se Šumavou vlastnoruční krásnou knihou, se statkem ve Studeňanech pro poslední léta života víme mnohé. Výstava v pražské Galerii Smečky se zaměřuje na umělcovo důležité tvůrčí období v Praze.

 

Praha

Josef Váchal (1884-1969) malíř, grafik, kreslíř, ilustrátor, řezbář, typograf, tvůrce původních písem, autorských knih, vynálezce grafických postupů, prozaik, básník, vášnivý turista. Jeden z nejpozoruhodnějších českých umělců první poloviny 20. století žil v Praze mezi lety 1898–1940. Do Prahy z Písku přišel ve čtrnácti. Učil se knihvazačem, studoval u předních malířů. U matky, provdané za K. Hlaváčka, bydlel na Vinohradech. Navštěvoval tu rodinu svého příbuzného Mikoláše Alše. V Praze se setkával i se svým otcem J. Alšem-Lyžcem. S umělci si pronajal první ateliér. Díky dědictví po prarodičích později samostatný, další vybavil již grafickým lisem. Do třetího si přivedl budoucí ženu Mášu Pešulovou. V posledním jeho žena také skonala. Za další čtvrtstoletí v něm Váchal vytvořil svá zásadní díla. Pobyt přerušil na rok, když po smrti matky dlel na rodném statku své družky, malířky A. Mackové ve Studeňanech u Jičína. Po odchodu z Prahy, byť sem zajížděl, dožil své dny.

V Praze Váchal navázal mnohá přátelství, například s R. Medkem, S. K. Neumannem ad. Chodil do kaváren a hospůdek, navštěvoval divadla a knihovny. Oblíbil si plavání ve Vltavě, Kunratický mlýn jako místo společných vycházek, vrch Bohdalec pro výlet se psy, kde také meditoval.

Na pražské půdě stál zároveň u založení a působnosti uměleckého sdružení Sursum. Dávalo prostor symbolismu a rozmanitým projevům výtvarného přehodnocování hlavně mysticismu, magie, okultismu. Z nich i z nočních bdění a snů umělce nabývala v jeho tvorbě mocná vzrušivost a představivost velkého významu. Do českého umění se tak dostal výjimečný obraz vnitřního světa nespoutaného vizionáře, u nějž významnou roli hrála literatura a kniha jako stěžejní zdroj inspirace. A knižní tvorba a grafika, zejména barevný dřevoryt, se staly středobodem jeho celoživotního díla.

 

Výstava

Ústřední téma tvoří umělcovy oleje, kresby, dřevoryty. V nich Prahu jako hlavní motiv takřka nenajdeme. Výjimečně se objevuje silueta Hradčan, snáze nalezneme motivy z okraje či okolí města, které vytvářel pro obživu. Zachytil však již uvedené ateliéry, interiér A. Mackové. Hlavním dílem série je grafika Nástroje k dřevorytu: i v dalších dílech hraje důležité místo pro autora-kuřáka dýmka, například Zátiší z dýmek, Kytice a Nikatiana a jiné. Dřevoryt Východ slunce nad vsí je jedinou společnou prací s přítelem J. Hodkem, dnes sběratelská kuriozita. Inspiraci městem objevíme v příležitostných kresbách Váchalovy korespondence a rukopisů mezi ním s jeho blízkými a umělci.

Druhou část výstavy tvoří reprodukce dobových fotografií a archiválie z fondů Památníku národního písemnictví a Západočeské galerie v Plzni. Představují především portréty osudových žen J. Váchala. Matky, manželky a družky, například v cyklu barevných dřevorytů In memoriam Máši Machalové nebo v sérii Meditace o životě. Protipól k jeho podobiznám A. Mackové tvoří její motivy Prahy. Nechybí ani autorovy portréty, především strýce, zejména dřevorytu Mikoláš Aleš. Stejně tak záběry jeho milovaných psů i koček.

Třetí část se skládá z i „dotýkaných“ předmětů z domácnosti a umělcovy pozůstalosti, například dýmka (dodnes vonící tabákem), hůl, cestovní kufřík či magický amulet a mnohé další. Leckteré exempláře, především kresby, návrhy pro loutkové divadlo Mikoláše Alše, reprodukce umělce jsou vystavovány vůbec poprvé.

 

Výstava - do 10. října 2015 v Galerii Smečky, Pražské plynárenské a. s. je jako jedna velká koláž. A jako koláž se i ona skládá z barvitého doprovodného programu.

 

Olga Szymanská

 

 

 

 

 

 

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012