Úžasná cesta staletími

Martina Fialková 1 2015 Kultura česky

Hrady a zámky objevované a opěvované

 

Jízdárna Pražského hradu hostí unikátní výstavu.  Až do 15. 3. je zde soustředěno na 600 výjimečných památek nevyčíslitelné kulturní hodnoty z českých, moravských i slezských hradů.

 

Na emoce zapůsobí už samotný vstup, který je symbolicky tvořen exponátem největším, vraty z hradu Karlštejna. Týmiž procházel císař a král Karel IV, uvědomíme si. Po přestavbě v 19. století dostal Karlštejn vrata nová. Ta původní zůstala na místě již jako historická, ale málo zdůrazněná památka. Na výstavě, po náročném převozu a rekonstrukci, však mají důležitou roli. Uvést nás do prostor, kde na nás zapůsobí věčnost a síla lidského ducha, umění našich předků, průsečíky české historie s tou evropskou a světovou. A protože během zimní sezony jsou mnohé hrady a zámky návštěvníkům nepřístupné, bylo možné některé unikátní památky vystavit v Praze. Působivá expozice dává vyniknout jednotlivým exponátům možná víc, než když si je prohlížíme v jejich původním prostředí.

 

Prolog výstavy zdůrazňuje stěžejní význam Pražského hradu od nejstarších dob a dotvrzuje vystavenou Kosmovou kronikou, která vznikla na jeho území.  Tato písemná památka jako první hovoří o Praotci Čechovi, kněžně Libuši a dalších prvních Přemyslovcích. Středověké královské a šlechtické hrady – a rody, které je obývaly, zajišťovaly v zemi správní, hospodářské i církevní funkce. Jejich dokladem je i vystavený tzv. Karlštejnský poklad, nebo relikviář sv. Maura z Bečova nad Teplou. Podobně nevyčíslitelnou kulturně-historickou hodnotu a téma k nadčasovým úvahám představují obrazy Mistra Theodorika z karlštejnské kaple sv. Kříže, které návštěvníkovi opravdu ztají dech.

 

V  renesanční době zaniká obranná funkce hradů, mění se myšlení. Z hradů se stávají výstavné rezidence, obklopené zahradami, spoludotvářející českou krajinu. Jsou zároveň i „zrcadlem světa“, protože z rodových sídel šlechty, která do Čech přináší rodinnými i ekonomickými vazbami kulturu celé Evropy, se tyto vlivy dostávají dále: renesanční doba do Čech přivádí italské architekty a stavitele, baroko zase vlivy francouzské, 19. pak ovlivňuje kultura anglická. Na výstavě najdeme mnoho zajímavých důkazů těchto vlivů. Například originální plány na přestavbu valtického zámku z počátku 18. století. Rody, držící v majetku hrady a zámky, ale i panství k nim přinášející, jsou zde představeny i jako svědomití hospodáři, mající na zřeteli rozkvět spravovaných území, i podporu umění. Budování rodových uměleckých sbírek dokazují například vzácné barokní obrazy ze zámku Jaroměřice nad Rokytnou. Jako zástupce největšího sochařského mistrovství, ale i jako protiklad k barokní okázalosti v této části výstavy, můžeme obdivovat alegorii Pýchy Matyáše Bernarda Brauna ze zámku Kuks.

 

V jiné části výstavy se blyští „rodinné stříbro“ šlechtických domácností, ale dýchne na nás i pohoda domova, kterou se zámečtí obyvatelé snažili vytvořit tak, jako my dnes.  Můžeme se začíst do rodinné korespondence, ale podívat se i jak se modernizovaly zámecké domácnosti v 19. a 20. století. Důkazem budiž ta Schwarzenberská na Orlíku, kde koně již v roce 1914 vystřídal knížecí automobil zn. Benz, exponátem z Hluboké je mj. mechanický vysavač. Šlechta podporuje moderní umělce, dokládají to obrazy Oskara Kokoschky ze zámku v Hradci nad Moravicí.

 

Výstavu do pomyslného kruhu uzavírá připomínka působení prvního československého prezidenta na Pražském hradě. T. G. Masaryk, výjimečný státník prostého původu, byl šlechticem ducha. Chápal dobře, jakým symbolem je Hrad pro náš národ. Prezidentova spolupráce s architektem Plečnikem při jeho rekonstrukci a dostavbě moderních prvků byla vizionářská. Dokládá ji další unikát výstavy – Masarykova závěť.

 

Češi, Moravané i Slezané své hrady a zámky milují. Každá generace – už od dob Máchových, jehož unikátní kresby z pěších poutí po romantických hradních ruinách zde také najdeme vystavené – si je však musí objevit pro sebe sama. Aktuální výstava, dokládající význam a trvalost těchto symbolů naší země a historie, je skvělým impulsem.

Martina Fialková

Na fotografii jeden z nejvzácnějších předmětů, relikviář sv. Maura z kláštera v Teplé.

Hrady a zámky objevované a opěvované – v Jízdárně Pražského hradu do 15. 3. 2015, denně 10 – 18 hod.  (Připravily Národní památkový ústav a Správa Pražského hradu)

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012