Ohlas k článku

-red- 1 2015 Ohlasy a názory česky

Dostali jsme milou odezvu k článku ze 14.1.2015 o Járovi Cimrmanovi - doplnění

  • Jára Cimrman a název "televize"

Zcela nový pohled na vznik názvu "televize" uvádí na internetu jeden z řady cimrmanovských badatelů Ing. Richard Abrahamčík. Univerzální český génius Jára Cimrman chtěl také umožnit, aby každý mohl z pohodlí svého domova sledovat pohyblivé obrázky. Ze svých úvah vyloučil použití maňáskového divadla pro vysoké nároky na počet pracovníků JÁROVIZE. Aby celý projekt neztrokotal na liknavosti C. K. úředníků, vypravil se okamžitě do Vídně, kde na ministerstvu pošt podal žádost o udělen licence na provozování Járovize. Žádosti bylo vyhověno tak rychle, že to Cimrmana zaskočilo. Musel urychleně jednat. Pro projekt Járovize nebyl čas na vynalézání nových technických prostředků. Cimrman musel použít nejmodernější známé technologie. Rozhodl se řešit problém tím, že umístí do příbytku každého koncesionáře kinematograf. V pravidelných intervalech posílal potrubní poštou do domácností filmy. Po úspěšném zkušebním provozu bylo zahájeno pravidelné posílání; zanedlouho začalo posílání Járovize II. Když Cimrman začal uvažovat o Járovizi III, v tomto okamžiku se projevila slabina jeho řešení. S přibývajícím počtem koncesionářů nabíraly programy na zpoždění. To řešil Cimrman po svém. Například program aktuality přejmenoval na včera v regionech, později minulý týden. Když zmíněnému pořadu dával název stalo se před rokem, došlo na C. K. ministerstvu pošt k události, která měla zásadní význam pro další vývoj Járovize.

Ministerskému úředníkovi spadl na kuří oko stůl rozlomivše se pod tíhou stížností na Járovizi. Ten pak vykřikl: "Které tele to vymyslelo, já mu tu televizi zatrhnu." Jak řekl, tak učinil. V okolí se podobné projekty jen hrnuly. V Čechách byly tyto projekty po zkušenostech s Járovizí tvrdošíjně odmítány. Pokroku se však nedalo zabránit. Aby si ministerský úředník alespoň částečně prosadil svou, byla licence na vysílání povolena, ale pod oním hanlivým označením TELEVIZE.

(tes)

  • Jak vznikla karma?

Během pobytu Járy Cimrmana v Liptákově jej navštívil pražský podnikatel Karel Macháček, který chtěl rozšířit odbyt svých výrobků na venkově. Proto Macháček s Cimrmanem vyhlásili v místním časopise Liptákovské rozhledy čtenářskou soutěž na podporu výrobků firmy Karma. Výsledky hodnotila dvoučlenná komise. Jednu známku dával Jára, druhou Macháček. Odtud tedy název hodnocení JarMa. Příspěvků do soutěže bylo přehršel, proto uvádíme pouze ty s nejvyšší JarMou:

Na co jsou ti velký necky - s karmou zvládneš práce všecky

S kotlem můžeš vyhořet - s karmou zase dobýt svět

Jémine, jémine

velký čmoudy v komíně

Neplač děvče nelkej si

servis karma v každé vsi

(vítězný příspěvek)

Protože úroveň gramotnosti v Liptákově nestoupala tak strmě, jak Cimrman předpokládal, dostaly se Liptákovské rozhledy do finančních potíží. Nebudeme chodit kolrem horké kaše a rovnou řekneme, že stály před bankrotem. Situaci pomohl vyřešit pan Macháček. Stal se většinovým vlastníkem Liptákovských rozhledů. Po převzetí většinového podílu dal Macháček hlasovat o novém složení hodnotitelské komise. Není nikterak překvapující, že zvítězil jeho návrh. Macháček změnil dvoučlennou komisi na jednočlennou. Aby v čtenáři nevzbudil ani stín podezření ze subjektivního hodnocení zachoval jeho dosavadní systém. Jednu známku dával Karel, druhou Macháček. Odtud tedy název známkování. Teprve mnohem později v době hospodářské krize byly z důvodu úspory tiskařských barev obě známky nahrazeny jednou.

(tes)

  • Jára Cimrman a jeho zásluhy o rozvoj stomatologie

Čtenářům, kteří obdivují a studují dílo našeho geniálního všeuměla, vynálezce a světoběžníka Járy Cimrmana je známo, že vynikal i v oblasti zdravotnictví; mimo jiné (připomeňme pouze jeho působení v nepřístupných místech Alp jako porodního dědka) byl také naším prvním potulným dentistou. Objížděl zapomenuté vesničky a městyse rakousko-uherského mocnářství na své vyhlášené em-šestce a spravovat lidem zuby, když předtím vynalezl jedinečnou zubní vrtačku. Jak uvádí cimrmanolog Zdeněk Svěrák, jeho šlapací vrtačka MI-6 měla šest převodů. Pět rychlostí a jeden zpětný chod. Byla poháněná koženým řemínkem. Šlo však tehdy o náročnou novinku; málokterý zubař totiž dokázal vytáhnout vrták ze zubu na zpětný chod.

(tes)

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012