Okamžiky s umělci

František Dvořák:

Okamžiky s umělci

Čtyřiadevadesátiletý nestor české kunsthistorie František Dvořák je oprávněně považován za nástupce legendárního Václava Viléma Štecha (1885-1974). Stejně jako jeho o generaci starší předchůdce je jedinečným popularizátorem výtvarného umění domácího i světového. Má obdivuhodné vědomosti a vynikající paměť, o historii výtvarného umění a jeho protagonistech hovoří (v oblíbených televizních pořadech) i píše (v řadě svých knížek: Po Karlově mostě, Po královské cestě, Po Pražském hradě a okolí, O Národním divadle, Louvre, Benátky, a dalších) živě, přitažlivě, srozumitelně.

Za svého dlouhého života poznal František Dvořák nespočet osobností uměleckého světa, sledoval zblízka jejich tvorbu, s řadou kumštýřů ho pojilo či stále pojí osobní přátelství. Má nač vzpomínat, o čem vyprávět. Ve své zatím poslední knížce Okamžiky s umělci představuje především výtvarníky, vedle nich ale i jednoho sběratele umění, jednoho spisovatele a dva herce. Jmenovitě to jsou:

Vladimír Komárek – malíř, grafik, ilustrátor. Bývá považován za pokračovatele Jana Zrzavého, pro jeho obrazy jsou příznačné tlumené tóny, užíval symbol, náznak, metaforu. Skvělý vypravěč.

Kamil Lhoták – malíř, grafik, ilustrátor.  Tvůrce obrazů s atmosférou snů, jež přivádějí diváka do světa dávno vysloužilých strojů, aut, motorek.

Otakar Španiel – sochař, řezbář, ilustrátor. Autor mnoha bust, podobizen i pomníků českých osobností (Maxe Švabinského, Aloise Jiráska, Bedřicha Smetany, Josefa Mánesa a také TGM, což mu komunisté neprominuli), tvůrce medailí a mincí první republiky, včetně slavného svatováclavského dukátu. Vytvořil též několik bronzových plastik na dveře západního průčelí Svatovítského chrámu.

Vladimír Suchánek – malíř, knižní ilustrátor, tvůrce víc než čtyř stovek ex libris. Po roce 1989 vyhledávaný autor návrhů poštovních známek

Adolf Born – grafik, karikaturista. Životní optimista třebaže tvrdí, že lidstvo v úrovni stále padá níž a níž, že se ztratila autorita mnohých profesí a úcta ke kvalitní práci. Ilustroval přes 250 knih a dal výtvarnou podobu šedesáti animovaným filmům.

Vincenc Kramář – historik a teoretik výtvarného umění, sběratel. Díky němu Národní galerie vlastní mj. Ojedinělý soubor kubistických obrazů Pabla Picassa, obrazy francouzských impresionistů, vzácná díla holandských mistrů 17. století, atd. Část své sbírky byl nucen darovat státu, když ho obvinili z trestného činu, neboť obrazy nepřihlásil k tzv. Milionářské dani.

Bohumil Hrabal – spisovatel, nejpřekládanější český autor 20. století. Mnoho svých textů nejprve vyprávěl přátelům po hospodách, hovorovým jazykem psal o lidech zdánlivě nezajímavých, obyčejných. Hodně čerpal z vlastních zkušeností z řady zaměstnání, která vystřídal.

Miroslav Horníček – herec dokonalé dikce s nádhernou češtinou, spisovatel dramatik, výtvarník. Na Expo 67 v Montrealu průvodce interaktivního pořadu Kinoautomat.

Miloš Kopecký – jeden z neobsazovanějších herců filmových i televizních, velice sečtělý a přemýšlivý. Herecké povolání s převahou rolí komediálního typu bylo v rozporu s jeho založením.

Všichni zde vyjmenovaní umělci měli za komunistického režimu kvůli své práci, morálním postojům a názorům časté problémy s ideologií oné nenormální doby a jejími strážci – cenzory. Jedním z těch, kdo se nedokázali ani nechtěli přizpůsobit mentinelům tzv. Socialistického realismu, byl již zmíněný Vladimír Komárek. Ten se o své práci vyjadřoval jednoznačně, alespoň mezi blízkými a přáteli:

„Nemaluje se rukama, ale především hlavou. Nejtěžší je namalovat duši. Já nikdy nemaloval podle modelu, mně šlo o tu duši... Jsou malíři velkých orchestrů, fanfár a činelů, a malíři houslí bez doprovodu – já chtěl patřit k těm druhým... Vždycky jsem se snažil, aby moje obrazy byly čitelné, chci malovat kousek ticha v současném kultu ošklivosti... Lidská tragedie je bílá, tichá, stojatá jak vody a je bez konce... Maluju oltáře útěchy, touhu po smíření...“

Dvořákovu knížku Okamžiky s umělci (redakčně se na ní podílela rozhlasová dokumentaristka Bronislava Janečková) uzavírají tři krátké pohledy jeho žáků a záznam části pravidelné rozpravy debatního kroužku v pivnici U Zlatého tygra, jemuž dlouhý čas „kraloval“ Bohumil Hrabal.

vydalo Nakladatelství Lidové noviny

- jn -