Vratislav Langer: správnému vědci musí svítit oči

JARO 2011 Rozhovory česky
obálka čísla

Vratislav Langer působí na první potkání skoro až plachým dojmem. Po bližším seznámení však zjistíte, že máte před sebou cílevědomého člověka jasných zásad, který má rád lidi, ale nade vše miluje svoje vědecké povolání. Položíte-li mu otázku, cože to vlastně je ta jeho strukturní chemie za obor, rozzáří se mu oči za brýlemi a začne krásně "polopaticky" vysvětlovat. V odborné světové literatuře můžete k dnešku najít 286 jeho publikací. Věřím, že s podobně rozzářeným úsměvem prezentuje i výsledky svých výzkumů na světových kongresech, kam je často zván.
Žije s rodinou nedaleko švédského Göteborgu. Jeho žena Šárka pracuje jako chemička a obě jejich děti studují. A všichni udržují čilé kontakty s Českou republikou. Vráťa, jak se mu mezi přáteli říká, je však zároveň i předsedou Svazu českých spolků ve Švédsku. Jak kvůli vědecké kariéře tak kvůli této činnosti, která jej naplňuje zase jiným způsobem, ocitl se Vratislav Langer i ve filmovém dokumentu České kořeny, který o Češích ve Švédsku nedávno vznikl.

Žiješ už dlouho ve Švédsku. Nejdřív bychom se ale měli vrátit do Prahy, kde ses narodil.

Ono to bylo složitější. Naše rodina byla vlastně z Prahy vyhoštěna. Já jsem chodil na základní školu a na gymnázium v Žamberku v Orlických horách, kde žili také prarodiče. Když jsme chtěli navštívit druhou babičku v Praze, museli jsme na to mít policejní povolení.

To znamená, že tvoji rodiče měli nějaké problémy s tehdejším režimem?

Ano, prostě s ním nesouhlasili. Pražský dědeček měl fabriku na nakládání okurek v Nuslích, kterou mu po roce 1948 sebrali. Koncem 60. let se ale ovzduší uvolnilo, a tak jsem mohl v roce 1967 zpátky do Prahy a dokonce i na studia na Matematickofyzikální fakultě UK. Pak ale zase "přistudilo", takže v roce 1971 jsem musel jít na 1. máje na Letnou s praporem. Bylo mi jasně řečeno: Nepůjdeš, vyhodíme tě!
Po studiích jsem se dostal do Makromolekulárního ústavu na Petřinách, kde byl tehdy ředitelem Otto Wichterle, slavný vynálezce kontaktních čoček. (Za půl roku ho ovšem vyhodili z funkce a vyhradili mu jako pracoviště bývalý záchod.)

Váhal jsi s emigrací nebo to bylo okamžité rozhodnutí, když přišla příležitost?

Já jsem si tu příležitost velmi dobře připravil. V roce 1983 jsem byl na stáži v Göteborgu a v roce 1986 znovu. Když se pobyt chýlil ke konci, přicestovala za mnou má žena Šárka, představil jsem ji šéfovi a ten se jí zeptal: "Chcete tady opravdu zůstat?" Když odpověděla že ano, podepsal smlouvu a bylo to.

A později jsi se na zdejší Chalmersově technické univerzitě stal profesorem. Kdo to byl, ten pan Chalmers?

Byl to původem Angličan, který se narodil a působil tady v Göteborgu, kde byl také ředitelem Východoindické společnosti, která provozovala obchod a námořní dopravu s hedvábím, porcelánem a dalším zbožím. Škola byla založena z jeho nadace v roce 1829 proto, aby se tu lidi mohli vzdělávat ve stavbě lodí a navigaci. Postupně se pak přidávaly další technické obory. Mým oborem je strukturní chemie. Chemii jsem totiž vystudoval ještě po matematice a fyzice.

Můžeš vysvětlit laikům, čím se tento obor chemie zabývá?

Strukturami krystalických látek. Téměř každá látka krystalizuje a my se umíme podívat, kde atomy té látky jsou, jak mají k sobě daleko a jak si spolu povídají.

To je hezky řečeno. A jak to vypadá, to dívání se?

Na naší škole máme na to skvělé vybavení za mnoho milionů švédských korun díky rodině švédských magnátů - podnikatelů Wallenbergových. Jsou to roentgenové přístroje, jimiž svítíme na krystaly. Ty mají své vnitřní uspořádání a dávají nám takzvané reflexe roentgenova záření. Díky tomu my můžeme popsat vzdálenosti těch atomů a jejich vztahy.

K čemu je to dobré, ptá se laik?

Na základě tohoto výzkumu pak vznikají nové materiály. My musíme vymyslet nejlepší uspořádání atomů nového materiálu tak, aby nám dal tu správnou odpověď, aby měl ty nejlepší vlastnosti pro nějaké konkrétní využití. Například vývoj nových televizních obrazovek je založen na tomto chemickém výzkumu. Dalším příkladem jsou třeba nová léčiva, ale zaměření našich výzkumů je velice široké.

Existuje obdobný výzkum ještě někde jinde ve Švédsku a také v Česku? A spolupracuješ s českými kolegy?

Existuje v Praze na mém bývalém působišti na AV ČR, pak na ČVUT a také na přírodovědné fakultě UK. I tady ve Švédsku jsou další pracoviště, ale v mezinárodním srovnání se to naše v Göteborgu počítá mezi 10 nejlepších ve světě. Shodou okolností více spolupracuji se slovenskými vědci - hlavně v Bratislavě a Košicích.

Švédsko platí za zemi s vyspělým průmyslem a důrazem na vědu. Jaký je tam zájem o přírodní vědy?

Bohužel se také snižuje, asi jako i jinde v Evropě. Na chemii máme nyní třeba jen 130% zájemců o studium. Přijímá se podle výsledků ze středních škol, nejsou tu přijímačky. A to si myslím, že není dobře. Školy mají velmi různou úroveň a pak se stane, že přijde studentka po přednášce a řekne: "Promiňte, ale střední hodnota? Já nevím, co to je?"
A to je pak těžké pokračovat dál.
Soukromé univerzity ve Švédsku mají stejná pravidla jako ty státní, také dostávají od státu příspěvek na každého studenta, a to když dokončí studium. To ale způsobuje, že někteří profesoři nechávají projít ty studenty, kteří by správně měli odpadnout, jen aby škola dostala příspěvky. A to je chyba a snižuje to kvalitu výuky.

A dělá Švédsko něco pro to, aby si udrželo silnou pozice ve vědě a vyspělých technologiích?

Teď tu od roku 2006 po mnoha letech vlády levice máme vládu pravicovou, a ta naštěstí klade důraz na podporu tohoto. Předtím se výdaje na vědu stále snižovaly.

A kdybys to srovnal s poměry u nás ve vědě obecně? Naše vědecká obec se v poslední době také bouří, že je věda podfinancována.

Myslím, že se situace za těch 20 let zlepšila. Ale chtěl bych zdůraznit jinou věc. Ony ty finance neřeší všechno. Jsou samozřejmě důležité. Jenže - na západě třeba si mohla vědecká pracoviště už dávno pořídit skvělé technické vybavení, které "pracuje samo". Zmáčkneš knoflík a ono ti to všechno vypočítá a vypadne nějaký výsledek. Ale ty musíš vědět proč! Jak ta mašina funguje, jak to vyhodnotit. Když něco nehraje, tak ty musíš přemýšlet. A to se tady mnohdy moc nedělá. Ale dřív, když v Československu peníze na takové vybavení nebyly, lidi museli všechno dokázat vypočítat a zdůvodnit sami - museli v první řadě opravdu myslet! Samostatné myšlení je důležité a platí to stále!

Ty kromě vědecké práce samozřejmě i přednášíš. Co tě baví víc a v jakém poměru jsou obě činnosti?

Mám to tak napůl s výzkumem, ale zjišťuju, že jak stárnu, baví mne čím dál víc to vyučování. Nejde jen o přednášky pro studenty. Když vedu nějakého doktoranda, je to vlastně taky výuka. A víš proč mne to baví? Mám rád, když mým studentům začnou zářit oči. To vidím, že "se chytli". Ale to platí určitě i v jiných oborech.

Co by se dalo nazvat tvým nejvýznamnějším objevem?

Objevili jsme tu v Göteborgu novou účinnou látku, která pomáhá dobře léčit žaludeční vředy. Vyvíjelo se to mnoho let a zjistilo se, že jen 50% léčiva je účinného. Podařilo se mi přijít na to, která z těch dvou poloviček léčiva je ta správná. Jejich molekuly jsou totiž chemicky identické, něco jako pravá a levá ruka. Lék s tou správnou strukturou se již prodává.

Jak dlouho takové zjištění může trvat?

Někdy to mohou být léta, někdy měsíce, když má člověk kliku, i méně. Ale náhoda nepůsobí sama o sobě - je vždy založená na znalosti.

Některé svoje objevy máš dokonce patentované...

Ano, ten poslední by měl být zaregistrován Evropskou komisí, to je ještě v běhu.

Čeho se týká?

Představ si, když se spálíš. Každá spálenina, její hojení, má několik fází. Na okraji to vypadá jinak než uprosřed a každá část reaguje na léčení jinak. Dosud neexistovalo léčivo, které by fungovalo na všechny fáze, a my jsme takové vymysleli. Reaguje vlastně na tři fáze spálenin zároveň, takže to je taková chytrá a užitečná látka.

Co vlastně studuje tvůj syn? Myslím že chemie to není.

On miluje auťáky a už také pracuje pro jednu firmu, která prodává taková ta lepší auta jako Ferrari a Maserati a přitom studuje na Královské technické univerzitě stavbu dopravních prostředků. My jsme to přivítali. Proč bych ho nutil do chemie, já bych hlavně chtěl, aby mu svítily ty oči...

Martina Fialková

Vratislav Langer

Professor VRATISLAV LANGER is an outstanding and enthusiastic young Czech scientist. He lives near Goteborg, Sweden and teaches at Chalmers Technical University. He graduated from the Math-Physics department of Charles University and later emigrated to Sweden with his wife Sarka. His field is structural chemistry( material crystallization). In addition to teaching he is also deeply involved in research and is the author of 286 scientific publications. Some of his most notable achievements have to do with healing stomach ulcers and skin burns. He and his family are in frequent contact with the Czech Republic. He is President of the Association of Czech Organizations in Sweden and appears in the new documentary film entitled "Ceske koreny ve Svedsku" ( Czech Roots in Sweden ).

Martina Failkova
Abstract by M. Dolanska

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012