Český rok s Alenou Hoblovou - květen, červen

5-6 2010 Kultura česky
obálka čísla

„Na svatýho Víta, ve dne v noci svítá, na svatýho Jána, není už noc žádná“. Pranostika, které předchází měsíc máj a kterou nám tak výstižně přibližuje lidová moudrost. Nadcházejí tedy dlouhé dny a celý svět je jaksi májově vyšňořen. Koupe se ve slavnostní bělosti květů a vyfintěné stromy dotýkají se korunami nadýchaných nebes s beránky. Jsou jako z cukru a nadvečer s červánky, jako růžová cukrová pěna na špejlích.

I naše scéna v Táborském divadle koupe se ve světlech a bělosti. Jeviště vykvete krajkovými sukněmi tanečnic v živelném tanci „Pod májí“. Hoch popadne dívku, dívka chlapce a už v touze a radosti ze života, rozhýbá se celé jeviště v prudkém dynamickém pohybu. Suknice jako květy něžných barev víří v kruhu kolem zelené májky, ozdobené vlajícími pentlemi.

Radost chytá i diváky v hledišti, div, div, že se také nedají do tance. A což teprve, když se v dalším obraze rozplamení na jevišti pochodně chlapců skákajících vysoko přes ohně.

Divoce se v přírodě slaví čarodějná noc svatojánská. Je nejkratší nocí v roce a tolik se v ní toho musí stihnout! Ničeho není dost, žádná překážka není tak velká, aby zamezila lásce. Střemhlavé vášně vybuchují, z dívek létavic jsou jiskérky, ale i záhadné bludičky matoucí rozdychtěné mládí.

V letních slunovratech na Táborsku voní posečené louky, mámí vůně kvetoucího lesa, vábí lesní jahody, teplé meze s mateřídouškou. Upálené temné síly ustupují dívčím kouzlům, spoutávajíce chlapecká srdce černobýlem a věnečky z devatera kvítí. Ale, všechno má svůj konec, touha, láska a její naplnění – znaví...

Ale spletl by se ten, kdo by si myslel, že už nastal konec i na našem malém jevišťátku. Na rozsvícenou rampu vykročí bodrá perníkářka s „vejkladem“ krámku na kšandě. Má tu vyložená medová srdce z marcipánu a o ně je mezi zamilovanou chasou nezkrotný zájem. Srdcata jdou z ruky do ruky, z náruče do náruče. Do středu mladých vbíhá hostinský se džbánky moku, jako na zavolanou – vždyť senoseč se také musí řádně zapít! Scéna se rozsvítí strakatými kanafaskami sukní, dívky a chlapci vezmou do kola hospodskýho i perníkářku. Pojďte se s námi zatočit, vždyť svět je pěkný jako dobrý pouťový koláč!!

Alena Hoblová,
ak. malířka

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012