Josef Čapek - aktuální umělec

Zpátky časem

Jako mnoho jiných umělců, tak i Josef Čapek, reagoval na hrozbu fašismu. Již v průběhu 30. let také vznikla nejsilnější protiválečná díla jeho bratra Karla Čapka, který se později stal vedoucí osobností českých intelektuálů a umělců v boji proti fašismu. V prosinci 1938, uštván a ochromen tím, co se stalo v Mnichově v září, Karel Čapek podlehl nemoci. Josef Čapek, zasažen Karlovou smrtí, však nepřestává tvořit proti zlu a vznikají tak rozsáhlé malířské cykly Oheň (1938-39) a Touha (1939), kterými protestuje proti Mnichovu. Avšak i dřívější, v Lidových novinách i jinde zveřejňované cykly kreseb s názvy Diktátorské boty nebo Ve stínu fašismu způsobují, že umělec jeho formátu je fašistickému režimu trnem v oku.

Onoho 1. září 1939 manželé Čapkovi netuší, že válka bude trvat dlouhých 6 let a Josef se jejího konce těsně nedožije. Po krátkém pobytu v Dachau dva a půl roku tráví v Buchenwaldu, kde v malířské dílně musí malovat rodokmeny esesáků (spolu s Emilem Fillou), pak přijde Sachsenhausen. Zde tajně překládá anglickou, španělskou a norskou poezii, jeho vlastní básně kolují v opisech. V únoru 1945 jej převezou do vyhlazovacího tábora v Bergen-Belsenu, kde vypukne epidemie tyfu. Jeho smrt je tragická. Podléhá jí v samém závěru války, těsně před osvobozením lágru britskými jednotkami v neděli 15. dubna 1945. Hrob, byl-li nějaký, neznáme.

Mnohostranný talent

Josef Čapek originálním způsobem zasáhl do řady tvůrčích odvětví. Výrazně se uplatnil v malbě, grafice a ilustraci, karikatuře, typografii a scénografii. Současně však i psal - povídky, novely, dramata (spolu s bratrem), moderní pohádky pro děti (věčně krásné a hravé Povídání o pejskovi a kočičce nebo veselý příspěvek do Devatera pohádek bratra Karla O tlustém pradědečkovi a loupežnících). Psal ale i prózu mimořádné myšlenkové závažnosti a hloubky (Kulhavý poutník).

Čapkova výtvarná díla tvoří stěžejní součást českého příspěvku k expresionismu a kubismu. Josef Čapek však ve svém výtvarném vyjádření nikdy nepodléhal dobovým programům, i když nové výtvarné tendence stále sledoval a kriticky komentoval. Základem jeho tvorby byl vždy požadavek vnitřní svobody, umění mu bylo prostředkem k výpovědi o zásadních otázkách lidství. Inspirací jsou vždy lidé – často stojící na okraji společnosti (žebráci, lůza) nebo „chlapi“ (obrazy Dva chlapi v lese, Dva muži ve dvoře, Dva trhani) Někdy ale opět děti (pastelové tóny vzbuzují dojem hravosti a poklidu) či krajina. Podobné dvě linie – závažnou a hravou – známe i z jeho ilustrátorských prací (pro knihy bratrovy i jiných autorů) nebo z jím navržených scénografických návrhů.

Tvorba a etický příklad Josefa Čapka jsou mimořádně aktuální právě dnes, kdy se redefinuje pojem umění a mění kritéria hodnocení modernistické tvorby. Významnou událostí bude letošní výstava v Jízdárně Pražského hradu Josefu Čapkovi věnovaná. Jejím cílem je představit jeho osobnost co nejplastičtěji a zdůraznit umělcův osobitý přínos českému umění. Zahrne všechny oblasti Čapkovy výtvarné tvorby i paralelní vazby na jeho odkaz literární a myšlenkový. Výstava nejenže shromáždí klíčová díla z fondů českých veřejných galerií, ale představí i práce, rozptýlené v soukromých sbírkách. Mnohé z nich naposledy vystavené roku 1946 na posmrtné výstavě v Umělecké besedě, některé dokonce dosud neevidované nebo považované za nezvěstné. Bude zde cca 200 Čapkových olejů, výběr z kreseb, grafik, karikatur, ilustrací, knižních obálek a scénografických návrhů.

Osobní douška: Karel i Josef Čapkové mi byli od dětství osobnostmi, k nimž jsem obdivně vzhlížela nejprve od jejich pohádek a kreseb, později je poznávala prostřednictvím jejich všestranné tvorby mimořádné naléhavosti, kterou na mne oba působili, a jíž jsem se nechala s velkou radostí „polidšťovat“. Obrovský význam jejich umění mi také přiblížil můj dědeček – novinář a spisovatel, který měl to štěstí s oběma bratry se potkávat. Kromě mnoha jiných vzácností mi po dědečkovi zůstala krásná kresba od Václava Rabase, dalšího významného malíře, jehož výročí úmrtí (55let) si nyní v říjnu připomínáme. Na ní Josef a Karel Čapkové dlí v bratrském rozhovoru a vyzařuje z ní porozumění dvou velikých duší. Tuhle vzácnost mám nad svým pracovním stolem a občas si s nimi všemi v duchu povídám...

Výstava věnovaná Josefu Čapkovi v Jízdárně Pražského hradu začíná 7. října a trvá do 17. ledna 2010.

Připravila ji Správa Pražského hradu ve spolupráci s Východočeskou galerií v Pardubicích.