Návštěva Benedikta XVI. (Po uzávěrce)

Přiletěl jako opravdový posel Boží - z nebe. Byl v České republice celých 55 hodin a kvůli němu byly statisíce lidí od rána do rána na nohách - věřících i těch, kteří zajišťovali jeho návštěvu jako jednoho z nejvlivnějších lidí na světě.

Jeho rodnou řečí je němčina, mluví však několika jazyky a umí i několik vět česky. Lidé mu nadšeně tleskali. První česká slova pronesl už na pražském Ruzyňském letišti, v kostele se pomodlil česky Otčenáš – jako projev úcty k Pražskému Jezulátku. V Brně promluvil o tom, jak moderní doba potřebuje věřit v dobro, které přináší život ve víře. Ve Staré Boleslavi se poklonil ostatkům našeho patrona sv. Václava a řekl, že mladí lidé se nemají nechat nalákat „klamnými vidinami umělých rájů“, protože se pak octnou ve smutné osamělosti.

Když byl u nás papež Jan Pavel II., vítali jsme ho jako svého bratra - Slovana. Z návštěvy současného papeže měli strach především organizátoři, protože se báli jeho němčiny a vzpomínek pamětníků na válku. Byl z toho slovní galimatyáš, který hlava Vatikánu ustála se ctí. Podal nám své srdce a připojil slova, kterým jsme rozuměli.

Udivující pro nevěřící byly obrázky ze setkání křesťanů s ním, protože na lidech nebyla vidět únava. Měli za sebou hodiny čekání ve tmě a zimě, ale přišli si pro dar, který jim nikdo jiný než Benedikt XVI. nemůže dát. On totiž není člověk, žijící v temném bludu a zavrhující moderní svět. Je nesmírně vzdělaný, používá současnou komunikační techniku a (přesto - nebo právě proto) je věřící.

Děkujeme mu za návštěvu, pro nás všechny to byly tři mimořádné dny.