Miroslav Sígl - Kdo byl a je kdo Milnicko – Kralupsko – Neratovicko

Zajímavosti o autorovi a jeho nové knize
Autor (* 25. 9. 1926) se zabývá již od svého mládí dokumentací dat o osobnostech Mělnicka, kde se narodil. Každé heslo, každé jméno a vše, co s tím souvisí, je uloženo v samostatné zakládací desce, kromě toho v paměti počítače. Stejně tak každá obec všech tří samosprávných obvodů má svoji doplňovanou dokumentaci.
Na definitivním znění rukopisu začala práce v roce 2005, kdy se obrátil na obce, kulturní, sportovní a jiné instituce, školy, spolky, církve, politické strany a jednotlivce.
Studoval v archivech, muzeích a knihovnách (viz jejich seznam v závěru knihy), vedl desítky osobních rozhovorů, najezdil stovky kilometrů autem nebo autobusem. Do konce roku 2006 rozeslal v souvislostí s celkovou agendou a upřesňováním konečných dat na tři tisíce e-mailů, napsal stovky dopisů těm, kteří nemají internet, postupně rozšiřoval svoji regionální knihovnu o nové či antikvární knihy a publikace. Několikrát se sešel se svými lektory, spolupracovníky.
Definitivní rukopis (celý soubor) na CD i v tištěné podobě na počítači představuje milión sto tisíc znaků. V encyklopedii má své heslo všech 76 měst a obcí, 1745 jednotlivců, dále je v přehledech uvedeno ještě 1039 ředitelů škol a 282 kronikářů. Kromě toho mnohdy uvnitř některých hesel (zejména hesel rodových) jsou stovky dalších jmen a odkazů. Dá-li si někdo práci, může zjistit, že encyklopedie obsahuje více než 10 000 údajů a dat. K upřesnění názvů obcí a osad posloužil například nový Statistický lexikon obcí.
Podobná komplexní práce vyšla pouze v roce 1892 zásluhou středoškolského profesora Ludvíka Böhma, až dosud vycházely jen jednotlivé monografie a jubilejní publikace včetně memoárů.
V encyklopedii najdeme jména slavných osobností, umělců, spisovatelů, skladatelů a muzikantů vůbec, jsou zde hesla o jednotlivých rytířských a šlechtických rodech (na Mělnicku jich působilo několik set), dále je zastoupeno mnoho pedagogických pracovníků se svou literární a jinou veřejnou činností. Jsou zde jména a hesla lidí z domácího i zahraničního odboje, legionáři, příslušníci Královských leteckých sil RAF ve Velké Británii za II. světové války. Najdeme zde mnoho Sokolů a v souvislosti s tím i jména obětí holocaustu, lidí odsouzených, vězněných a umučených. Velký prostor si zasloužil generál Karel Klapálek nebo Otakar Jaroš.
Jsou zde v minulosti zakazovaní evangeličtí faráři, rovněž většinou věznění a pronásledovaní minulým komunistickým režimem (upozorňuji na jména profesora Jakuba Trojana z Libiše a jeho žáka Jana Palacha ze Všetat, faráře Bradnu z Ledčic).
Autor pátral po podnikatelích a jejich znárodněných a znovu navrácených továrnách – Beníček z Mělnické Vrutice, Horákové z Lužce nad Vltavou, Petrofové ze Mšena. Jejich stručné osudy jsou popsány. V encyklopedii jsou hojně zastoupeni odborníci a představitelé různých povolání, řemesel a zájmových činností, typických pro Mělnicko: vinaři, cukrovarníci, košíkáři, veslaři. Bližší údaje jsou například o mělnickém rodáku Josefu Bulovovi, který nesmírně pomohl T. G. Masarykovi v tzv. hilsneriádě.
Kuriozitou je 90letý Ferdinand Knobloch, světoznámý psychiatr, který musel emigrovat. Podobných slavných emigrantů pochází z Mělnicka velké množství. Autor si dopisuje přes oceán (a zná i osobně) – s vynikajícím vynálezcem automobilového průmyslu Miroslavem Petrželkou, jehož rod pochází z Mělníka. Také byl přinucen k odchodu z naší země.
K účasti na prezentaci knihy byli pozváni mj. operní zpěvák Libor Havlák s dcerou Lýdií, sopranistka Věra Novotná z Kostelce nad Labem, herečka Jitka Čvančarová nebo Ivana Vondrovicová, či multimediální umělkyně z Mělníka Zdeňka Čechová. O všech se v knize píše, stejně tak o sportovcích, z nichž lidé dobře znají Rudu „mlátičku“ Kraje, jachtařku Lenku Šmídovou, judistu Jiřího Knížáka, vytrvalostního běžce Martina Hunčovského, sprintéra Miroslava Tulise, zápasníka Květoslava Regnera ze Všetat nebo vnuka liblického operního pěvce Emila Pollerta – olympionika Lukáše. Kuriozitou je slávistický skanzen Maikoland, který v Libiši vytvořil bývalý železničář Jan Maik. Všichni mají své heslo.
Obdiv si zaslouží současný indolog Josef Fric z Ledčic, jehož multimediální CD o Indii – zemí živých bohů vzbudillo zasloužený zájem.
Nebylo možné se vyhnout i některým negativním osobnostem, například jde o komunistického diktátora z 50. let Bedřicha Šťastného, další bijce z února 1948, jakým byl Jiří Kotrch, Bohdan Pošvic a další, mj. také někteří udavači. V té souvislosti je smutný osud Ing. Václava Zimmermanna z Řepína, kterému se podařilo vynést na světlo jména kolaborantů a zrádců z doby II. světové války. Žel – tento nadějný vlastivědný pracovník, speleolog odešel ve svých 52 letech dobrovolně z tohoto světa.
Autor připomíná, že poděkování si zaslouží všichni spolupracovníci a lektoři, uvedení v závěru encyklopedie, ale také jeho manželka Jiřina, bez jejíhož klidného zázemí a tepla domova by stěží ve svém věku podobnou práci dokončil. Zvláště po osudových ranách, které oba potkaly: ztráta rodinného domu při záplavách v roce 2002, a zejména zdravotní potíže, jež oba postihly, autor doslova po mozkové mrtvici v roce 2003 unikl o vlásek smrti. Ale aby nepřišel o zdraví vůbec a poslední zbytky paměti, absolvoval internetový kurz, navíc přednáškový cyklus spojený se cvičením a trénováním paměti. Bez internetu a e-mailové pošty by podobnou práci nemohl vůbec podstoupit.
Nakl. Libri Praha,648 str.,
váz. encyklopedie,
barevná obálka
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad