Plánované mrakodrapy na Pankráci v Praze

3-4 2009 Ohlasy a názory česky
obálka čísla

Není to tak dlouho, co se ostře diskutovalo o stavbě nové knihovny nazvané „chobotnice“ podle návrhu náhle zemřelého architekta Jana Kaplického, na Letné v Praze. Zatímco pražská „chobotnice“ zůstala u ledu, vzplanula od loňského listopadu opět nová diskuze o stavbě mrakodrapů s názvem „Epoque“ v Praze na Pankrácké pláni. V případě její realizace hrozí Praze vyškrtnutí z památkového seznamu UNESCO.

Pražané, kteří nechtějí, aby byla Pankrác zastavěna vysokými budovami (stojí jich tam už i tak dost), hledají pomoc u Výboru světového dědictví UNESCO. A magistrátní úředníci zřejmě nerespektují náš stavební, historický klenot, kterým Praha je, jinak by ji nenechali znehodnotit a zničit. Ale kvůli mamonu se dnes udělá všechno. Podle občanského sdružení „Pankrácká společnost“ může dojít i k žalobě proti Magistrátu, který zamítl odvolání proti územnímu rozhodnutí a dal tím zelenou ke stavebnímu povolení.

Jak ubohé je vyjádření Magistrátu, že „budovy na Pankráci nejsou sice krásné, ale až se dobudují, budou důstojným protipólem Pražského hradu“. Betonové skleněné krabice nebudou nikdy důstojným protipólem Pražského hradu, spíše jeho urážkou. Jediný důstojný protipól (když už tento výraz) je dávný Vyšehrad!

V Paříži nebo v Římě dosud nikdo nepřišel na myšlenku zohyzdit své město skleněnými krabicemi, kterých v Praze stále přibývá. Nestačilo zbytečné bourání řady domů a historických objektů v 19. století? Na vážnost situace tenkrát upozornil Vilém Mrštík svým spisem s názvem „Bestia Triumphans“, který podpořila řada významných osobností a politiků té doby. Tento jev se objevil, bohužel, i v současnosti.

Náš „Otec vlasti“ Karel IV., který Prahu miloval a s láskou založil Nové Město, na středověké poměry tak grandiózní, že jeho náměstí a ulice postačily provozu až do konce 19. století, by se asi podivil, co se to s Prahou děje.

Praha je město slávy i utrpení, přestála husitské války, třicetiletou válku, obě světové války, okupaci a teď jí zbývá přestát ještě člověka z 21. století, který ji ničí moderními stavbami, které nemají ani historický význam, ani dlouhou životnost. Slouží jenom k zohyzdění města a slibují finanční prospěch podnikatelům a stavitelům.

Každý architekt chce vytvořit stavbu, která bude oceněna. Za šedivé skleněné krabice (vzpomeňme jenom na šedivou budovu naproti Českému vysokému učení technickému na Karlově náměstí) by se měl každý architekt stydět. S uměním ani s estetikou nemají tyto budovy nic společného.

Jako člověka, který se v Praze narodil a je s tímto městem spjatý, se mně stavba těchto skleněných krabic, které zakrývají výhled na Prahu a drasticky zasahují do poetiky města, velmi dotýká. Je to smutné, za pár let se z Prahy stane fádní šedivá metropole.

Zbývá jenom doufat, že nejenom magistrální úředníci, ale také i památkáři a snad i politici budou mít k osudu Pankrácké pláně ještě co říci, tak jako v případě Kaplického „chobotnice“.

Zdeňka
milovnice Prahy

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012