Slovanské gymnázium

3-4 2009 Aktuality česky
obálka čísla

Zeptali jsme se Tatjany Pergler, Ph.D., ředitelky prvého slovanského gymnazia v Praze

Kdy vznikla vaše škola s nevšedním zaměřením?

V roce 2006 v červnu jsme dostali akreditaci a v září začali, přišlo prvních sedm žáků. Dnes máme kolem šedesáti žáků.

Čím se vaše škola liší od jiných?

Studium je čtyřleté, je možná orientace na jazyky, na matematiku apod. Náplň je podobná jako u jiných škol, ale liší se tím, že mají navíc možnost výuky v ruském jazyce. Takže když přijdou cizinci, mohou studovat v ruském jazyce, ale podle českého programu, podle českých učebnic, mohou přecházet postupně z ruštiny do češtiny.

Nabízíme žákům možnost zapojit se do českého života. A tento záměr vyžaduje velice kvalitní učitele. Nejen minimálně dvojjazyčné, aby rozuměli dětem, ale aby znali i českou kulturu, historii apod. Vedle profesorů, učitelů nám pomáhá také psycholog.

Jaký je váš cíl?

Je náročný. Žák musí zvládnout za čtyři roky to, co zvládají i nadaní Češi. A oni jsou cizinci a skládají – většinou v češtině - maturitu. Dostanou na závěr vysvědčení o středním vzdělání s maturitou.

Cílem je, aby se dostali na české vysoké školy, což je náročnější než se dostat na soukromou školu.

Žáci jsou různí. Na začátku jsme měli studenty ve složení tak polovina cizinců a půlka místních, postupně se na nás obrací i více českých děti.

Tedy multikulturní prostředí?

Ano, taková je tady atmosféra. Máme hodně dětí z postsovětských republik - Arménie, Azerbajdžánu, Ukrajiny, z Izraele a z České republiky.

Je to dost těžký úkol – děti z různých částí světa dát dohromady, nastavit pravidla, zapojit je do českého vzdělávacího sytému, na který nebyly zvyklé.

Jaké jazky vyučujete?

Od prvního ročníku angličtinu, němčinu, od třetího jsou povinné tři cizí jazyky. Ruština a čeština je samozřejmostí. Vlastně, když vyjdou, mají znalosti z pěti jazyků. Většinou však chtějí odmaturovat v češtině.

Jak se daří začlenit žáky z cizích zemí do našeho prostředí?

Jeden z našich největších úkolů je právě adaptace, druhý je poskytnout žákům kvalitní vzdělání, třetí výchova dětí ve věku, který pro ně samotné není zrovna nejsnadnější. Přicházejí k nám ve věku 14-15 let.

Snažíme se o mimoškolní akce, které je zaujmou, jezdíme na poznávací zájezdy po republice i do zahraničí, např. do Vídně. Chodíme na kulturní pořady. Zavedli jsme je i do Klementina, do Národní knihovny a k našemu milému překvapení (a třeba i k vašemu) je možno téměř denně některé naše studenty ve Slovanské knihovně Klementina potkat...

Jsme šťastni, když jsou děti ve škole od 8.30 do 16.30 a pak ani nechtějí jít domů. Mají co dělat, komunikují mezi sebou, domlouvají se o volném čase. O víkendu jde třeba celá třída společně bruslit.

Hodně záleží na vztazích. Člověk bere zemi nebo situace přes jazyk, přes osobní vztahy. Pak mohou mít rádi tuto zemi. Pomáháme jim cítit se jako doma.

-ES-

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012