Fotografie šlechtice

7-8 2008 Kultura česky
obálka čísla

Hledáme-li kořeny moderní fotografie v českých zemích, musíme se vrátit ke konci 19. století do prostředí české aristokracie.

Starobylý rod Chotků žil v severočeském Velkém Březně v takzvaném Horním zámku, vybudovaném již Karlovým dědem Janem Rudolfem Karlem, který v letech 1826 – 1843 zastával funkci Nejvyššího purkrabího Království českého. V Dolním zámku žil Karlův strýc Bohuslav se sedmi dcerami: vášeň pro fotografování se nevyhnula ani jedné. Zvláštní pozornost jí věnovala Žofie, které bylo předurčeno spojit svůj osud s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem d´Este. Šťastné okamžiky královské svatby na zámku v Zákupech roku 1900 zachytil rodinný fotograf.

Karel Maria Chotek (1853 – 1926) po absolutoriu litoměřického gymnasia studoval na vídeňské univerzitě a pět let působil v diplomatických službách. Po smrti otce Antonína přešla na mladého hraběte povinnost starat se o panství a zámek Velké Březno. Fotografii se začal věnovat před svou třicítkou – impulzem byl jeho sňatek s Adhelaidou Hohenlohe-Langenburg (1885). Objektem jeho fotografií se stali nejbližší: mezi dochovanými záběry je například několik aranžovaných snímků manželky s narozeným synem Karlem (1887), ale i uvolněné privátní snímky a portréty aristokratů. K. M. Chotek se vydával s fotoaparátem do okolí rodinného sídla a z výletů přinášel žánrová fota z vesnického života a krajiny. V pozůstalosti nalezneme fotografie z cest do Německa, Holandska a severní Itálie, velmi půvabné přímořské scenérie se stafáží a s podvečerní náladou. Hrabě byl stoupencem nejmodernějších technologií (heliogravury a ušlechtilých fotografických listů). Minimálně od roku 1891 byl členem vídeňského Kamera-Clubu a zúčastnil se řady jeho výstav ve Vídni, Londýně, Mnichově, Berlíně a Hamburku. Některé jeho snímky vyšly v dobových fotografických časopisech.

Pohnutý osud měla jeho fotografická pozůstalost. Že byl vášnivým fotografem, se roky jen tušilo – ve Velkém Březně se totiž dochovalo pouze několik fotografií, z nichž nebylo možné s jistotou určit, zda je jejich autorem právě Karel Maria Chotek. Ze zámku, který po roce 1945 podlehl konfiskaci státu, se stala nejdříve politická škola, později dětský záchytný domov a poté „stanoviště“ armády. Vládní činitelé jeho mobiliář nechali odvézt. Včetně kufrů, v nichž byly uloženy i fotografie, které ležely až do roku 2002 na půdě zámečku Líčko. Druhá část Chotkovy fotografické pozůstalosti byla již dříve převedena do sbírky Uměleckoprůmyslového muzea v Praze.

Vůbec první výstava fotografií Karla Marii Chotka je nyní otevřena do 31. srpna 2008 v Galerii Josefa Sudka (Úvoz) v Praze - připravena ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Ústí nad Labem a jím spravovaným zámkem Velké Březno.

S rozsáhlým pramenným výzkumem, a to v domácích a zahraničních sbírkách a archívech, by měla umožnit zařadit umělcův odkaz do širokého kontextu české, německé a rakouské – tedy středoevropské fotografie.

Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012