Co nového na Novém Zélandu?

9-10 2007 Ostatní česky
obálka čísla

V létě do Prahy přijíždí mnoho z Vás, čtenářů, žijících porůznu ve světě. Máme vždy radost, když se nám ozvete, že byste si s námi při příležitosti pobytu v ČR rádi popovídali a prodloužili předplatné. Vaše zkušenosti ze života na druhém konci světa jsou často natolik zajímavé, že si je nechceme nechávat pro sebe. Asi nejvzdálenější návštěva byla nedávno z Nového Zélandu. Dva naši čtenáři, pan Jaroslav Trombík a jeho kamarád tráví v Praze několik týdnů, mezitím cestují i za přáteli jinam po republice. Oba „u protinožců“ farmaří, tj. chovají krávy, ovce, vyrábějí mléko, máslo a sýry, také však pěstují různé zajímavé plodiny typické pro tuto oblast. Za léta hospodaření ve velkém mají bohaté zkušenosti, o které se chtěli ochotně podělit s našimi politiky a odborníky, kteří po roce 1989 začali cestovat po světě a sbírat rady, jak naložit s naším socialistickým zemědělstvím. Několika českým delegacím tak předváděli své farmy a rozprávěli s nimi, seznamovali je s místními poměry a hospodařením a s úspěšnou novozélandskou zemědělskou politikou.

Dnes, po 17 letech oba farmáři vidí, že nejen jejich rady zřejmě nepadly na úrodnou půdu. Kriticky hledí na neekonomické znovurozdrobení zemědělské půdy a hlavně na evropský byrokratický systém dotací do zemědělství. Ten australské a novozélandské zemědělství nezná – a přersto je velmi životaschopné a výnosné.

Od politiky zemědělské přešli jsme plynule na politiku obecně. K našemu zadostiučinění jsme zjistili, že i na Novém Zélandu jsou poměrně běžné skandálky podobného ražení jako v Česku nyní soukromé záležitosti pánů předsedů vlády a opozice. A i tam je s chutí pak propírá místní bulvár. Nic nového pod sluncem – ani na jižní polokouli.

Zajímavá informace je, že na tomto nejvzdálenějším ostrově docela kvete český spolkový život a přichází sem i mnoho mladých Čechů, kteří zde dlouhodoběji studují nebo pracují.

Také jsme se dozvěděli, že typické novozélandské ovoce kiwi, které má pravlast v Číně a původně se mu říkalo čínský angrešt, dostalo název podle národního symbolu Nového Zélandu – ptáka kiwi. Takže pozor, neplést s tímto podivuhodným nočním tvorem, který je zdejší raritou (nikde jinde než na Novém Zélandu nežije). Oba naši čtenáři se však shodují v tom, že jde o symbol trochu podivný, protože pták kiwi není vůbec hezký, spíš legrační. Vidět ho takřka nelze, protože přes den je zalezlý ve své noře a vylézá pouze v noci, nelétá, jen běhá po zemi a ještě ke všemu hrozně smrdí. No řekněte, není takové typicky české zvíře jako náš dvojocasý lev symbolem daleko lepším?

Dojmy z novozélandské
návštěvy v Praze zapsala
Martina Fialková

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012