Ďáblova bible v Klementinu

9-10 2007 Kultura česky
obálka čísla

CODEX GIGAS, LIBER PERGRANDIS, GIGAS LIBRORUM neboli OBROVSKÁ KNIHA. Středověký soupis moudrosti a vzdělanosti v největším rukopisném svazku.

Legenda - skuteenost

Podle pověsti žil v podlažickém klášteře mnich, který měl být za svůj hříšný čin zaživa zazděn. Jak trestu unikl? Protože byl šikovným písařem, navrhl, že pro své odčinění a zároveň pro slávu klášterního bratrstva napíše největší knihu na světě. Začal opisovat Bibli. Pracoval dnem i nocí, ale úkol byl nesplnitelný. Rozhodl se povolat na pomoc ďábla. Ten za zaprodanou mnichovu duši celou knihu dokončil za jedinou noc. Jedna verze praví: samotný opat se tak lekl hrůzného zpodobení „zeleného satana“, že protestoval. Druhá: mnich do knihy nakreslil satana z vděčnosti za jeho pomoc. Každopádně byl trestu ušetřen, ale život se mu stal peklem. S výčitkami prchal z místa na místo, až klesl před sochou Panny Marie. Ta jeho prosby a motlitby za spásu své duše vyslyšela a na zem seslala anděly. Po vítězném zápasu s ďáblem mnichovi úpis vrátili v hodině jeho smrti a duši odnesli do nebe.

První zmínka o skutečném vzniku spisu pochází z roku 1295 – předpokládá se, že byl napsán asi o 65 let dříve v dnes již neexistujícím klášteře benediktýnů v Podlažicích u Chrudimi. Doklad o vzniku či důvodu sepsání knihy se nedochoval. Po zadlužení kláštera ji mniši zastavili bratrům v Sedlci, odkud ji vykoupil opat Pavel Bavor pro knihovnu kláštera Břevnovského. Zde se stala středem zájmu i pražského biskupa Řehoře a dalších učenců doby. Během husitských bouří (Břevnovský klášter vypleněn, pobořen, vypálen – 1420, klášter v Podlažicích –1421) se benediktýni uchýlili do Broumova, kam spis vzali s sebou. Mezi lety 1477 – 1593 zde byl pečlivě střežen a mohli ho spatřit jen vyvolení: např. císař Ferdinand I., který o něm pověděl svému vnukovi Rudolfovi II. Právě na jeho popud byla kniha později převezena na Pražský hrad a stala se součástí Rudolfových bohatých sbírek.

Kořist - současnost

V červenci 1648 obsadila švédská vojska město Prahu i Pražský hrad. Na popud samotné švédské královny Kristiny (panovala 1632 – 1654) se vojáci zajímali především o rudolfínskou Kunstkomoru: po obdržení soupisu a klíčů od depozitářů objevili i Codex Gigas. Se zbylou kolekcí obrazů, soch a uměleckých předmětů byl převezen a uložen ve Stockholmu v depozitu zdejšího královského paláce v sále Tre kronor. V katalogu sbírek byl zapsán (od roku 1650) na prvním místě jako tajuplná rarita a charakterizován jako „ďábelské dílo zazděného mnicha“. V roce 1697 při rozsáhlém požáru paláce spis málem shořel (připomínkou jsou prasklé desky), ale v poslední chvíli byl vyhozen z okna. Od 17. století opustil Švédsko pouze dvakrát: 1970 zapůjčen do Metropolitního muzea v New Yorku, v polovně 90. let krátce vystaven v Berlíně.

Do roku 1796 knihu nespatřil žádný Čech. Znalci ji popisovali jako jedinečnou a zázračnou „knihu, nad níž zůstává rozum stát“. Přilákala pozornost i „modrého abbé“ Josefa Dobrovského, který podnítil švédské historiky k jejímu průzkumu. Ti odkryli zašlý zápis z roku 1325 o prodeji knihy z Podlažic do Břevnova – o českém původu nebylo pochyb. Během 19. a 20. století zkoumali ve Švédsku památku čeští badatelé, nejobšírněji dr. Kolár (1987). Nyní je Codex gigas umístěn v Královské knihovně ve Stockholmu – ve vitrině samostatné místnosti, specielně osvětlené a se stálou teplotou. Čeští vědci žádali o jeho zapůjčení již v 19. století – neuspěli. České město Chrast jednalo v 50. letech se švédskou knihovnou o možnosti barevné fotokopie – pro vysoké finanční náklady nebyl záměr realizován.

Požadavku české strany pořídit diapozitivy kodexu pro přednáškové účely (1970) švédská Královská knihovna ochotně a bezplatně vyhověla. V 90. letech proběhla další jednání se švédskou stranou o vrácení knihy do ČR (bezúspěšně), uskutečnila se návštěva zástupců stockholmského muzea u nás s jejich přislíbem spolupráce. Později byla v Lucemburku na schůzce Národních knihoven EU domluvena digitalizace celé Ďáblovy bible. ČR a Švédsko se dohodly, že kniha bude zapůjčena pro výstavu na českém území.

Bible - výstava

Codex Gigas byl již ve středověku považován za osmý div světa. Svými rozměry 920x505x22 mm, vazbou v dřevěných deskách, potažených světlou kůží a s hmotností téměř 80 kg byl a je k tomu předurčen. Na výrobu pergamenových listů se spotřebovala kůže ze 160 oslů. Oproti původnímu počtu 320 listů (640 stran) je dnes v knize 312 pergamenových fólií (624 stran) velikosti 890x490 cm. Osm listů (pravděpodobně s řeholními pravidly benediktýnského řádu) bylo odstraněno: nevíme přesně kdy, kým a proč.

Kniha obsahuje 14 textů psaných latinsky. Začíná Biblí - Starým zákonem. Následují texty různého obsahu, např. Penitenciál – příručka pro kněze se seznamem hříchů a s návody pro pokání. Na straně 290 je vyobrazena téměř půlmetrová barevná postava ďábla – odtud termín Ďáblova bible. Další stránky (temné vzhledem i obsahem) nesou například zaklínací lékařské formule k zahánění nemocí či k vypátraní zloděje. Je zde i řada traktátů a menších spisů, kalendář s nekrology, dobové záznamy, seznam podlažického bratrstva. Nejcenějším dokumentem, patřící k nejstarším a nejlepším, je Kronika Česká (Chronica Bohemorum) děkana pražské kapituly Kosmase. V závěru knihy jsou vypsány dny, na něž připadají v průběhu dalších let Velikonoce.

Výzdoba spisu je velmi ojedinělá: iluminace tvořená nádhernými iniciálami v červené, modré, žluté či zelené, místy ve zlaté barvě. Zpracování dokonalé, hodné písařského mistra. První pergamenová fólie knihy, přilepená k vnitřní straně desky, vytváří součást předsádky. Jako by cosi ukrývala: v 19. století byl na tomto místě při retuši odkryt latinský zápis opata břevnovského kláštera Bavora z Nečtin o odkoupení knihy.

Záměrem knihy bylo shrnout veškeré vědění do jednolitého celku. Vytvořit tak „knihu v knize, malou knihovnu v jediné knize“.

Národní knihovna v Praze ve spolupráci s Národní knihovnou ve Stockholmu má nyní možnost představit Ďáblovu bibli v originále – v optimálních klimatických podmínkách oddělené místnosti NK. Vedle samotného originálu máme s pomocí digitálního zařízení jedinečnou možnost poznat obsah největší středověké knihy / dnes největší knihy světa. Můžeme vysledovat její napínavou pouť staletími. V obou barokních chodbách Klementina si můžeme prohlédnout i další vzácné svazky, vztahující se k dané době i tématu.

CODEX GIGAS v Galerii Klementinum-Národní knihovna ČR vystaven od 20. ZÁŘÍ 2007 do 6. LEDNA 2008.

Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012