Moje drahá Austrálie (otevřený dopis)

1 2002 Ohlasy a názory česky
obálka čísla

Za návštěvu se sluší poděkovat a zvlášť, když se zdržíte celé tři měsíce. Čtvrt roku nejbáječnější dovolené, jakou si Evropan snad ani nedovede představit. Podzim roku 1999, ale zdá se to jako včera.
Tak tedy děkuji především za to, že jsi mi, milá Austrálie, dovolila poznat Tvoji exotickou tvář. Z výšky mnoha tisíc metrů jsi se nejdřív červenala svými rozlehlými a téměř neobydlenými pláněmi. Brzy jsem se ocitla v zeleném Queenslandu -- podobně jako Texasan na Floridě. Dlouhé a téměř prázdné pláže Redcliffu a okolí mě lákaly denně okusit teplé vody Pacifiku.
Děkuji Ti za to, že jsem si vlastnoručně pohladila měkkou srst mladých klokánků a viděla na vlastí oči roztomilé, věčně se krmící a spící koaly. Občas mě vystrašil noční prudce bijící tropický déšť, cestou k laguně v trávě nehybná agama i všudypřítomný cocroach, nebo v noci tiše škrabotavý possum -- příbuzný naší veverky. Ráno, během svítání, mě budila hejna pestrých papoušků a hlučných magpies, černobílých havranů. Ozdobou pláže byli -- ovšem mimo mne -- racci, bouřňáci, ibisi a pelikáni, kteří čekali na to, co vyhodí rybáři vracející se z ;moře.
Veliký dík za to, že jsem poznala aspoň část Tvé přebohaté flóry: majestátní pinie lemující pobřeží, jedinečné fialově kvetoucí jakarandy, eukalypty a palmy, bottle brush, bombax tree a množství květin všech možných i nemožných barev, tvarů a vůní. Plantáže cukrové třtiny nebo lány zrajících ananasů. Mangrovníkové lesy vyčnívající z moře a lákající stovky druhů ptactva. Ale i města měla svá kouzla. Z výšky 305 m Sydney Toweru se mi naskytl nezapomenutlný pohled na všechny krásy tohoto velkoměsta: The Opera House, The Harbour Bridge, pro mne nejkrásnější The Queen Victoria Building, The monorial and Market Street...
Zvláštní dík patří, milá Austrálie, lidem všech barev pleti a národností. Jsou přátelští, usměvaví, pohodoví a všímaví, ochotni poradit nebo pomoci. Libuše z Redcliffu mi nezištně otevřela srdce i svůj dům na celé dva měsíce, stejně jako mladá štíhlounká Srbka Biljana se svými dětmi. Ani neznalost angličtiny mi nebránila v přátelství s usměvavým Larie, který se mi představil dvojjazyčným I am Budulínek. Také Novozélanďan Mac byl příjemným společníkem. S Jirkou -- Vševědem v jeho staré vrtošivé Toyotce jsem projela kus pobřeží od Brisbane po Noosa Heads, a to i s ;odborným výkladem a natáčením na video. Věra s rodinou mě několikrát přijala ve svém pěkném domě v Brisbane.
Pobyt v Sydney se sice zúžil na pouhé tři týdny, zato hektické díky Jarkovi, Shirley a její mamince Mrs. Rush, Ottovi a Maureen, Stanovi a Lil, Jarkovi a Ninušce, Mileně, Petrovi a Františkovi, Angele a Paulovi. Jako doma jsem si připadala mezi Čechy v Czechoslovak Country Clubu, na obědě s českými knedlíky. Na kus řeči jsem si zašla do kanceláře za nově zvoleným předsedou klubu, sympatickým panem Valou.
Stejně vřelého přijetí se mi dostalo v ;Českém klubu v Brisbane. Jen lituji, že jsem z časových důvodů nenavštívila Sokol Sydney, o kterém mi v superlativech psala moje přítelkyně Liduška ze švýcarského Luzernu.
Obzvlášť silný zážitek mi zprostředkovali Shirley s Jarkem. Ten mě vzal několikrát do svého vlastnoručně postaveného letadélka CESSNA. Já se mohla kochat z výšky kolem 1 000 stop krásou buše, nedalekých Modrých hor a dokonce nízko nad mořskou hladinou mávat na lidičky.
Správně jsi se rozhodla, milá Austrálie, že jsi v listopadových volbách zůstala pod ochrannými křídly Anglie. Mohla jsi dopadnout jak naše republika. Tady probíhá nepřetržitý boj reprezentantů politických stran o moc a o svá královsky placená teplá místečka. K novému roku nám pak nadělují s arogancí sobě vlastní další a další zdražování elektřiny, plynu, nájemného, telefonu, léků, ke stávajícímu zdražení mléka a masa.
Moje milá Austrálie -- jen tak na okraj -- nevím proč po chodníku chodívám nezřídka vlevo, dveře odmykám pro každý případ na obě strany. Nedejbože až na jaře vytáhnu kolo a vyjedu na vozovku vlevo! Ale budu opatrná, abych si mohla šetřit na Tvoji další návštěvu, na kterou se těším už teď.


Tvoje Máša Dudešková
z Uherského Hradiště.

PS: Toto povídání věnuji své obětavé sestře Magdě, která se po celou dobu mé dovolené věnovala náročné péči o naši invalidní maminku. Bez ní bych cestu do jednoho z pozemských rájů nemohla uskutečnit.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012