Čeština v zahraničí XI.

Účelem vytváření umělých jazyků nemusí být vždy pohnutky ušlechtilé, usnadňující dorozumívání (jako esperanto), ale i pohnutky naprosto opačné, jejichž smyslem je naopak dorozumívání z ideologických důvodů zkomplikovat.

K nejznámějším příkladům patří newspeak v knize George Orvella "1984".

Orwellův newspeak je jazyk, který byl vytvořen jako prostředek politické propagandy.

Především bylo nutno omezit slovní zásobu: beze změny se směla používat jen slova týkající se každodenního života, jako je jídlo (cukr), práce (stroj) a příroda (strom).

Antonyma (slova opačného významu) se nahradila předponou ne-, tedy ze slova studený se stalo ne-teplý. Výrazy směly mít jen jediný význam, takže free, čili svobodný, bylo povoleno používat pouze ve smyslu bez: "free from weeds" čili "(pole je) bez plevele".

Byla vytvářena slova nová, jako joycamp - "tábor radosti", což byl tábor nucených prací. Vyskytovaly se často složeniny, např. ang-soc "anglický socialismus", podle vzoru "ge-sta-po" či "kom-interna". Účelem newspeaku bylo co nejvíce rozsah myšlení redukovat. Nejlépe záměr newspeaku vyjadřují hesla jako "válka je mír" a "svoboda je otroctví".

Podobným jazykem byl i syntetický jazyk ptydepe vytvořený Václavem Havlem ve hře Vyrozumění. Vyznačuje se neobyčejně rozsáhlou slovní zásobou za účelem exaktního vyjádření smyslu úředních textů.

Význam slov v ptydepe je na rozdíl od přirozeného jazyka naprosto jednoznačný, protože neuznává homonyma, např. ženuženu (honím manželku) ani slova podobná: posel-osel. Toho se dosahovalo tak, že 60% písmen každého slova muselo být odlišných.

Abeceda má 26 písmen. Pětipísmenných kombinací se třemi odlišnými písmeny (to je těch 60%) je 432.

Nejdelší ptydepové slovo je rorýs říční, které se skládá z 319 písmen.

Naopak, čím obecnější slovo, tím kratší.

Například "cokoliv" se v ptydepe řeklo "gh". Vůbec nejkratším slovem bylo "f", které zatím žádný význam nemělo a považovalo se za rezervu pro ještě obecnější slovo než "cokoliv" (pokud by se takové někdy objevilo).

A teď do takových nebo z takových jazyků překládejte!

Ale existují i veselejší pokusy, například jazyk zvaný dadština, vytvořený pány Horníčkem, Činčerou a Svitáčkem.

"Svíťo, strákonk, hojä-hojä", zdraví pan Činčera pana Svitáčka.

Pan Horníček se podivuje: "Co mě na tom pozdravu mate, je slovo strákong, které pokud znám dadštinu, znamená krávo."

Pan Činčera: " To máš pravdu. Když se vysloví dobře to g na konci, strákong, to je kráva, kdyžto strákonk, to je vzácný příteli..."