Svatováclavské slavnosti
Od roku 1936 se znovu uskutečnila jakási vigilie před slavností sv. Václava na Václavském náměstí, v jeho dolní části. Vše uváděl P. Kelnar, farář od Panny Marie před Týnem, vystoupil svatovítský sbor, trubači a z Kristiánovy legendy četl úryvky Radovan Lukavský. V závěru hodinového programu promluvil P. Alois Kánský:
Můžeme-li věřit historikům, pak v době vlády knížete Václava jsme ročně do Německa posílali 120 volů a 500 hřiven stříbra. Možná, že bychom mohli navrhnout vládě Spolkové republiky, aby se některé tradice obnovily. Do Německa bychom mohli posílat volů třeba 500 a řečeno slovy Jana Wericha: "Považte, jak by se to tady propucovalo."
O těch stříbrných hřivnách bych už tolik nemluvil, protože ty bychom potřebovali spíš tady.
Všimněte si, že v naší zemi nemáme jediný vítězný oblouk, který by připomínal nějakou vyhranou bitvu. Zato máme Maroldovo Panoráma Bivy u Lipan. Zřejmě, řečeno slovy Járy Cimrmana, připomínáme si naše slavné prohry
Na tomto náměstí je socha Sv. Václava, který pozemsky viděno prohrál, byl zavražděn. Na Staroměstském náměstí je socha Jana Husa, který také prohrál, byl upálen. Ale právě u těchto soch se shromažďují lidé v osudových chvílích národa. Nikdo nejde na vrch Vítkov, kde je největší jezdecká bronzová socha na světě, představující Jana Žižku, který nikdy žádnou bitvu neprohrál. Lidé tam nejdou aby si říkali: "To byl borec, ten nám pomůže." Hlásíme se k těm pozemsky poraženým, jako bychom cítili svou vlastní slabost a naději, že pozemskou prohrou všechno nekončí.
Václavova krev se vsákla do české země, jako Kristova krev do té palestinské. Možná právě proto i dnes tady přes všechny překážky a těžkosti křesťanství žije.
P. Alois KánskýJak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad
