Že neznáte Julii & její band?

5 2004 Kultura česky
obálka čísla

Křehká dlouhovlasá mladá žena jménem Ivana Fitznerová založila před časem kapelu. To není sice nic až tak zvláštního, ale zvláštnější už je, že ona v té kapele nejen zpívá, šéfuje jí, diriguje, ale také skládá veškerou muziku a převážně i texty k ní. A přestože je Češka, romantické texty jsou převážně ve francouzštině.

Její muzika – v podání výborných hráčů – a její zpívání trochu jazz, trochu šanson a hlavně latina mne krásně pohladila po duši a přenesla do jiných sfér – totiž do sladké Francie a pak na ještě sladší a exotičtější Réunion. Tam všude totiž Ivana Fitznerová byla. A její zážitky a zkušenosti z těchto pobytů byly vedle vlastní hudby tématem posledních předprázdninových Hovorů bez hranic.

Mladá zpěvačka a skladatelka se do Francie dostala na pozvání francouzských přátel, starších manželů, s nimiž se seznámila u nás při jejich dovolené. Tito bodří „obyčejní" francouzští důchodci trávili totiž léto cestováním po Čechách se stanem a spacáky. To Ivanu nadchlo a po bližším poznání se s nimi neváhala přijmout jejich pohostinství. Nejprve v Paříži, kde žili, a pak i na jejich venkovské chalupě poblíž Paříže. Dostala se však i do Normandie a Bretaně a svoje francouzské zkušenosti si mohla dokonce vícekrát zopakovat. Francouzský venkov a hlavně rodinný život a zvyklosti ji nadchly. Zejména dlouhé a požitkářské stolování s příjemnou konverzací. Francouzštinu si zdokonalila tak, že později nebyl problém ucházet se o zajímavé místo tlumočnice jedné české firmy, která se rozhodla rozvinout obchod s francouzským ostrovem Réunion.

Kdo neví, kde leží Réunion, tak jako jsem těžko vzpomínala já, musí se podívat na mapu Afriky a hledat na východ od jejího pobřeží ve vodách Indického oceánu, ještě dál za známějším Madagaskarem. Skutečná exotika. Sopky, palmy, plantáže voňavého koření, hlavně vanilky, divoké horské řeky – ale pozor! Platí se eurem (Jste v Evropské unii!) a vládnou zde francouzské zvyklosti a ústava. Je tu i univerzita, dobré zdravotnictví, panuje určitý evropský řád – i když zkušenosti s rodilými ostrovany, jejich dochvilností, přístupem k práci jsou podobné, jako v jiných tropických oblastech. Takže pohoda, klid a nikoho nic nerozhází.

I tady měla Ivana Fitznerová možnost žít v rodině místních lidí, o to byly zážitky pestřejší a poznání zdejšího životního rytmu bezprostřednější. A protože se na Réunion zase až tolik Čechů nedostane, všichni účastníci Hovorů si toto vyprávění proložené krásnými písničkami rádi poslechli.

-mf-

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012