Slovo šéfredaktorky - A jsme v tom!

5 2004 Slovo redakce česky
obálka čísla

Ano, jsme těhotní. Nadějemi, obavami, optimismem i skepsí. Noc z 30. dubna na 1. květen, která obvykle patří čarodějnicím, vypadala v Česku jako další Silvestr. Jásot, šampaňské, mladí lidé s tvářemi pomalovanými modrými vlajkami s kruhem zlatých hvězdiček a třímající v rukou vlajky české, ohňostroj v Praze nad Vltavou, nespočet kulturních událostí věnovaných Události, vládní úředníci putující z jedné oslavy na druhou, vítání hostů z Evropy i ze zámoří. Prezident Klaus na Blaníku (na rytíře však marné čekání, tedy není vyhnutí?), premiér Špidla na Staroměstském, kde byl velký koncert pop hvězd, proslovy, ankety, noviny plné dotazů, názorů a kalkulací co nás možná čeká a nečeká, když – VSTUPUJEME DO EVROPY!

Přesněji do Evropské unie. Již chvíli před tím vláda zvedla daň z přidané hodnoty, což vzbudilo nevoli, zvláště v restauracích, které tím pádem musí zdražovat a bojí se o ztrátu hostů. V následujících dnech hospodští dokonce vyvěsili černé prapory a nad nimi jmenovitě poukázali na ,,katy pohostinství". Všeobecná obava byla ze zdražování potravin. To se však v následujících dnech moc neprojevilo, protože obchody mají zásoby, které jsou ještě za staré ceny. Ani obava z toho, že cizinci u nás vykoupí půdu, domy a všechno možné. Ti už totiž dávno vykoupili, co vykoupit šlo. Mariánské Lázně a hlavně Karlovy Vary jsou dnes výrazně ruským teritoriem, domy v centru Prahy patří Němcům, Italům a co já vím, komu všemu.

Ale hned po 1. květnu se naopak moravští vinaři rozhýbali a skoupili množství vinných sklípků v Rakousku. Prý za třetinu ceny, co by stály u nás. Hle, jaká překvapení nás třeba ještě čekají, jaké nové možností se objeví...

Já osobně si dělám se vstupem do EU tyto naděje:

I když si nedělám iluze o rozdílu lidských povah v jiných zemích, a dobře sleduji zprávy o všelijakých skandálech politiků v sousedních státech, přece jenom si myslím, že ten divoký východ, který tady panuje 15 let a který bohužel silně zbrzdil pozitivní vývoj v naší zemi, bude muset taky přibrzdit. Zoufalé výkřiky euroskeptických politiků, právě těch, kteří ,,vládli" tak, že bylo možné beztrestně rozkrást miliardy korun, kteří se bojí, že budou mít nad sebou jakousi další vládu (což označují za zničení národní identity), mne podněcují k myšlence, že dobře vědí, že už jim to takhle procházet nebude. Co si o tom myslíte vy, vážení čtenáři?

Eva Střížovská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012