V Mikulově se vzpomínalo na Železnou oponu

Koncem listopadu se na jihu Moravy v Mikulově konala mezinárodní konference s názvem „Zapomenutí mrtví". Pořádalo ji občanské sdružení „Paměť" a jejím hlavním cílem bylo připomenout všechny, kteří se v dobách totality pokusili u Mikulova o přechod hranic a odchod z tehdejšího komunistického státu do neutrálního Rakouska.

A byli nemilosrdsně usmrceni - zastřeleni pohraničníky, zabiti elektrickým proudem nebo dokonce roztrháni psy, které na ně vojáci poštvali. V programu konference, na kterou přijeli zástupci nejrůznějších organizací z Rakouska a Slovenska, byla návštěva hranice u Mikulova s památníkem 53 obětí, které zahynuly v těchto místech. V uplynulých letech tady byla vybudována Naučná stezka,jejíž součástí  jsou názorné informační tabule a další zajímavý památník s názvem „Odloučení", který má symbolizovat blízkost lidí na obou stranách hranice a zároveň nemožnost setkávat se a volně navštěvovat v době totality. Konference, na které obdržel od rakouských zástupců významné ocenění za dlouholetou záslužnou činnost předseda „Paměti" Miroslav Kasáček, se zúčastnili také novináři a spisovatelé, kteří publikují o Železné oponě, jako například brněnský spisovatel a novinář Luděk Navara, který na toto téma vydal několik známých knih, ke kterým patří „Příběhy Železné opony". Na konferenci nechyběli ani někteří z těch, kteří tu „stěnu smrti", která obklopovala na hranicích nejen naši republiku, ale prakticky všechny tehdejší totalitní státy, nějak překonali nebo se o to alespoň pokusili.

Nedílnou součástí konference byla také výstava o Železné oponě se skutečnými ukázkami zbytků drátěných zátarasů a elektrických plotů z hranic s fotografiemi. Ta výstava už proběhla v němčině na několika místech Rakouska a bylo k ní vydáno v posledních letech pár zajímavých brožur v češtině a němčině např. „Projekt hranice“, obsahující kompletní seznam těch, kteří zahynuli při pokusech o útěk přes československé hranice na svobodu až do roku 1989. Nebyli to jenom Češi, Moravané, Slováci, ale i uprchlíci z tehdejšího Východního Německa, Polska a dokonce i Rakušané, které na hranici „omylem“ zastřelili na území Rakouska horliví čeští vojáci. Také byl v těch časech nežádoucí a zakázaný výhled z věže kostela ve Slavonicích nebo z terasy mikulovského zámku do Rakouska. Ten si mohli nyní na závěr konference účastníci plně vychutnat včetně návštěvy pěkně rekonstruovaného kostela sv. Václava  a předvánočně vyzdobeného mikulovského náměstí.

***

Text a fotografie Vladimír Kříž