Karel Kryl, básník s kytarou

Představovat Karla Kryla (1944–1994), písničkáře, básníka a novináře, není asi potřeba. Byl symbolem okupace v srpnu 1968 i symbolem exilu. Jeho písně se zpívaly u táborových ohňů, na vysokoškolských kolejích.
Karel Kryl, někdy přezdívaný jako básník s kytarou, se narodil v roce 1944 v Kroměříži. Byl ostrým kritikem předlistopadového režimu a jedním z hlavních představitelů českého protestsongu v letech 1968 až 1989.
Dětství prožil v Novém Jičíně a ve 14 letech nastoupil na střední keramickou školu v Bechyni. V letech 1963 až 1965 prošel základní vojenskou službou a později začal vystupovat s olomouckou skupinou Bluesmeni. Z této spolupráce vyšla první deska s písní Nevidomá dívka v interpretaci Hany Ulrychové.
V roce 1967 natočil své první rozhlasové nahrávky, které se staly součástí desky Bratříčku, zavírej vrátka. Ústřední píseň pak byla považována za hymnu protiinvazního odporu po srpnu 1968.
„Dokázal ztotožnit pocit okupace v srpnu roku 68 a stal se symbolem. Tato historická zlomová chvíle mu dodala naprosté výjimečnosti,“ říká pro ČRo, historik Michal Stehlík.
V roce 1969 Krylovi vyšlo proslulé LP Bratříčku, zavírej vrátka, a ve stejném roce odešel do Německé spolkové republiky, kde požádal o azyl. Od roku 1981 pak pracoval jako redaktor rádia Svobodná Evropa.
Karel Kryl se také stal symbolem návratu po listopadu 1989. Zároveň se brzy zase postavil do opozice a stal kritikem společenských změn, a to nejen díky svých písním, ale především novinářskými texty. Zklamaný nakonec předčasně 3. března 1994, pár týdnů před padesátinami, umírá.
Anna Sobotková
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad