Meze humoru v několika větách

K mému třetímu pokračování příběhů z malostranské hospůdky v podloubí jsem měl připraveno v úvodu několik vět v optimistickém duchu budoucího ukončení pandemie. Příběhy překypovaly radostí z konce všech omezujících opatření, dýchání bez roušek, bez testů a certifikátů, karantén a izolací. Všechna omezení byla nepříjemná, ale humor zcela neomezila. Ani rozmáhající se terorismus, narůstající rozdíly mezi bohatými a chudými, dosahy klimatických změn, zesilující migrace, stále ještě humor nepotlačila. Meze humoru nastavil až cynismus Putina patřícího před tribunál.

Tragický střet na Ukrajině. Opět tisíce mrtvých, zraněných, zoufalých matek a vystrašených dětí, nemohoucích starých lidí. Zničené domovy, památky, kostely. Rozvrácené hospodářství, útěky rodin do bezpečí v sousedních zemích. Riziko jaderné hrozby a spuštění apokalypsy světa.

Lze za těchto okolností přicházet s humorným a zábavným obsahem příběhů mezi čtenáře a nabízet uvolněnou náladu a smích? Jde na pozadí krutosti, mučení a zabíjení vtipkovat a tvářit se, že se nás to netýká. Máme co jíst a pít, do práce jedeme robustným SUVem a vykoupat se můžeme v Chorvatsku nebo na Kypru. Jistě jsou na tento způsob života různé názory. U nás lze argumentovat Švejkem, který v plné smrtonosné palbě volá, co blbnete, vždyť jsou tady lidi.

K prosazení určitých představ a idejí lze použít násilí a smrt, zastrašování a nejistotu, hlad a bídu. Strach svazuje rozum a sráží člověka na kolena. Přikrčení lidé se ovládají snadněji než hrdě stojící s úsměvem. Jde o potlačení takového vzdoru, sebrat z tváří úsměv a smích, dostat je k zemi.

Kdo se pokusí humorem bojovat proti strachu a zbabělosti, je hrdina. Přeji mu k tomu dostatek zdraví, síly, nápadů a úspěch. Totéž přeje i vám

Přemysl Časar

***

Karikatura © James Ferguson