Sté výročí zahrady v Malešicích ukryté

Marina Hofmanová (Hužvárová)

Botanická zahrada v Malešicích je trochu jako šípková Růženka pražských parků, která dlouho spala v zapomenutí, prakticky nemyta a nečesána, jen trochu oprašována. Po léta skrytá vysokou zdí lemující ošklivý úvoz frekventované silnice Pod Táborem, kudy se pěší člověk vydal jen zcela výjimečně, dala se na chvilku zahlédnout prakticky jen z autobusu projíždějícího kolem.

 

A jako pohádková Růženka po polibku, také zahrada postupně procitá a vzkvétá. Dokonce byla vysekána z pomyslných šípků, když ji odkryl dlouhý mřížový průhled. Pohled na romantickou parkovou scenérii s bílým „zámečkem“ ve stráni a jeho odrazem na vodní hladině jezírka dovoluje i nová zeď, která je podstatně nižší a zároveň tak dává dýchat i celé ulici Pod Táborem. Dlužno podotknout, že když si před 100 lety nechal bohatý průmyslník Vladimír Jirásko zahradu založit, určitě ji od další malešické zástavby neodděloval vysoký násep železniční trati, jako je tomu dnes.

 

Probuzena a vyšlechtěna do nového života si tato méně známá princezna mezi botanickými zahradami letos připomíná 100. výročí od založení. To je datováno do roku 1920 a připisuje se významnému zahradnímu architektu Františku Thomayerovi, což však není doloženo. Tvůrce se každopádně mohl rozpřáhnout od potoční nivy Malé Rokytky, vybudovat na ní třičtvrtěhektarový rybník, než se po celkem prudkém svahu se skalními výchozy ordovických břidlic vyšplhal do vrchu Tábor. Tam se okrasný park mění na rozlehlou užitkovou zahradu, která se rozprostírá na tzv. Pražské plošině.

 

Ke stejnému roku 1920 je odkazována rovněž honosná přestavba vily v italském stylu s nezbytnou oranžerií a vinnými skleníky ve strmé stráni. A parku samozřejmě nechybí různé drobné architektonické prvky, vyhlídkový altán vysoko nad údolím, nebo trochu záhadně umístěný elegantní železobetonový most.

 

Za války vilu obsadilo gestapo, s jeho odchodem pak bohužel zmizela i originální výzdoba a také veškerá dokumentace k objektu. Zahrada v té době značně zpustla.

Po válce byl objekt vyvlastněn a záhy poté předán první české zahradnické škole v Praze.

Ta byla založena již roku 1909, ale sídlila prakticky v srdci metropole v nevhodných podmínkách vinohradské školy Na Smetance. Je zajímavé, že u jejího působiště pod vrchem Táborem najdeme také Smetanku - jmenuje se tak totiž souběžný hřeben za říčkou Rokytkou, dokonce jsou někdy tyto dva kopce označovány za dvojvrší.

Zaměření zahradnické výuky se v socialistickém Československu soustředilo na výrobu, takže se údržba parku ocitla na úplně vedlejší koleji.

Teprve na počátku 90. let se vztah školy a školního parku mění, rodí se myšlenka budoucí botanické zahrady, která se promění již roku 1992. I přes svůj velmi zanedbaný stav těží zahrada z vynikající konfigurace terénu s vynikajícími možnostmi pro mnoho typů rostlinných společenstev. A tak není divu, že se Školní botanická zahrada v Malešicích stává po pár letech jedním ze zakládajících členů Unie botanických zahrad ČR.

 

Ačkoli se musely letošní oslavy 100. výročí zahrady a připomínka krásných 111 let zahradnické školy osekat kvůli koronaviru do minimalistické podoby, přesto jsou velmi krásné a vnímatelné všemi smysly. Jsou totiž založeny nejen na parku samém, ale také na nápaditých florálních objektech a aranžích, které ukazují dokonalou strukturu přírodních objektů, jejich tvary, barvy, vůni, ale třeba i pohyb nebo šelest ve větru. Všechny tyto prvky navíc vzešly z šikovných rukou zdejších studentek a studentů v rámci jejich výuky.

Původně plánované komentované prohlídky se sice musely zrušit, ale o historii objektu, zdejší škole i o sortimentu pěstovaných rostlin se veřejnost dozví z nových informačních tabulí.

 

Ten, kdo termín otevřených dveří o víkendu 17. a 18. října nestihl, může přijít jindy, nebo obdivovat originální přírodninové artefakty zpoza plotu – sváteční umístění výtvarných objektů je tomu totiž uzpůsobeno.

Ať nám tedy nádherná zahrada Pod Táborem prospívá minimálně dalších 100 let.

 

Text a foto Marina Hofmanová

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012