100 let z hlediska astronomie není nic, z hlediska pozemských astronomů je to významné výročí.

Jen o dva dny dříve, než je datováno založení Mezinárodní astronomické unie (28. července 1919), přišla na svět budoucí významná osobnost této oblasti přírodních věd. Doyen české astronomie a světově uznávaný odborník Luboš Perek se právě dnes, v pátek 26. července, dožívá svých stých narozenin.
Jestli můžeme spatřovat symboliku v místě narození, pak u Luboše Perka určitě. Narodil se totiž v pražském domě U Slunce. Už jako dítě jej přitahovaly hvězdářské kopule s dalekohledy, které tak rád maloval.
Po studiu na Přírodovědecké fakultě MU působil v Brně, od roku 1954 pak v Astronomickém ústavu tehdejší ČSAV, kde se záhy významně zasadil o vybudování našeho (až dosud největšího) dvoumetrového dalekohledu v Ondřejově.
Dalekohled byl slavnostně uveden do provozu u příležitosti 13. valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie v srpnu 1967 v Praze. V témže roce se stal Luboš Perek ředitelem Astronomického ústavu ČSAV, mj. se tam také zasloužil o vybudování stelárního oddělení. Sám se věnoval stelární statistice a dynamice Galaxie, či výzkumu planetárních mlhovin – Katalog planetárních mlhovin, na němž se spoluautorsky podílel s Lubošem Kohoutkem, nebyl po čtvrtstoletí překonán.
Perkovou zásluhou se také nedotkly vědců z Astronomického ústavu pozdější normalizační čistky, ba co víc, nebál se navzdory normalizátorům přijmout česko-amerického astronauta Eugene Cernana a vystavit československou vlaječku, kterou s sebou vzal Cernan na Měsíc. V kopuli ondřejovského „dvoumetru“ též Perek trvale vystavil měsíční kámen od amerických astronautů z mise Apollo 11 (krásnou symboliku můžeme vidět i ve skutečnosti, že američtí astronauté stanuli na Měsíci pouhých pár dní před Perkovými padesátinami).
V roce 1967 byl zvolen generálním sekretářem IAU, o rok později i viceprezidentem Mezinárodní rady vědeckých unií (ICSU). Od roku 1975 působil v Oddělení pro záležitosti kosmického prostoru při úřadu generálního tajemníka OSN v New Yorku, kde se řešilo např. stanovení hranice kosmického prostoru (i nadále zůstává emeritním vedoucím Úřadu OSN pro kosmické záležitosti). V 80. letech si na Perka režim došlápl, po návratu z OSN mu totiž intenzivně bránil v udržování vybudovaných mezinárodních vazeb.
Doc. Perek upozorňoval rovněž na velké nebezpečí, které lidstvo při každé své činnosti produkuje, na kosmický odpad. V OSN se věnoval významu geostacionární dráhy v kosmickém prostoru a svými návrhy přispěl k vyřešení mezinárodního sporu, který se geostacionární dráhu vedl. Je téměř nasnadě, že byl také členem sboru ředitelů Mezinárodního ústavu kosmického práva.
Luboš Perek vychoval řadu uznávaných následovníků, např. Luboše Kohoutka, Petra Lálu, Ladislava Sehnala, Jana Palouše a Jiřího Grygara.
Je mi velkou ctí, že jsem mohla Luboše Perka poznat osobně; mimo řady jiných příležitostí být také v srpnu 2012 u toho, když byl po něm pojmenován „ondřejovský dvoumetr“. A jméno Luboše Perka krouží i vesmírem – již čtyři desítky let jej nese planetka č. 2900.
Marina Hofmanová
Foto: Luboš Perek u ondřejovského dvoumetrového dalekohledu, zdroj ASÚ AV ČR
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad