Spící město

MARTIN VOPĚNKA, jak je známo, píše velice čtivě. Jeho nedávno vydaná knížka SPÍCÏ MĚSTO je dobrodružná, napínavá i poučná. Je to smyšlený příběh, kdy náhle usnou všichni rodiče a děti zůstanou napospas sami sobě či druhým, ať větších dětí nebo bezdětných dospělých. Knížka mohla být záměrně napsaná jak pro děti tak pro dospělé. Čtyři sourozenci - nejstarší Kryštof, mladší dvojčata, dívky Ema a Kristýna a nejmladší Samuel se náhle musí postarat o základní věci každodenního života. To samozřejmě pro děti, které dosud obsluhovali rodiče, nebylo snadné. Jídlo - něco si dokázaly připravit, jako třeba tousty, namazat si chleba a posléze si dojít něco koupit do obchodu. Kryštof totiž našel peníze, které měl tatínek kdesi připravené. Od tatínka odkoukal i to, jak se peníze mají uschovat na těle - rozdělit na dvakrát a každou část jinam. To se mu později dost vyplatilo, když byl okraden. Problém byl, když přestala jít elektřina a téct voda. Nemohly se podívat na počítač, kde byly informace o tom co se stalo, a když šly pro vodu k cisterně, která byla pro jejich ulici přistavená, hlídkovali tam agresivní dorostenci, kteří za vodu vybírali peníze

Sourozenci zprvu nechtěli přijmout nabídku jakési státní organizace, aby se přestěhovali do školy, kde bude o ně postaráno. Chtěli zůstat v bytě s rodiči a čekat, až se probudí. Ale malý Samuel naletěl lákání "hodných lidí", kteří mu slibovali, že se ve škole bude mít báječně a že ho tam odvezou autem. Zbylí tři sourozenci se vydali Samuela hledat. A tu nastává dobrodružství, při kterém potkávají skutečně hodné lidi, ale i lidi značně nehodné a musí si s tím poradit. Dál už nebudu prozrazovat, knížka stojí za přečtení. Vlastně je v tom příběhu zobrazen ve zkratce svět kolem nás. A stojí za zamyšlení jak vychovat své děti, aby se v tom světě naučily žít.

Knihu ilustroval Nekkarin a vydala MLADÁ FRONTA.

Eva Střížovská