KARAFIÁTY a SAMET

Umění a revoluce v Portugalsku a Československu 1968–1974–1989

Mnohé podoby i podobnosti, paralely i paradoxy převratných událostí Portugalska i Československa. Hranice demokratického kontinentu i epochy v karafiátovaé a sametové revoluci jako první a poslední z tzv. třetí vlny světových revolucí a jejich odraz ve výtvarném umění.

To vše představuje vůbec první souhrnná přehlídka portugalského vizuálního umění v Čechách a na Slovensku, a to v historicko-politickém dialogu s československými umělci. Se společným východiskem roku 1968: i pro dobu pražského jara v tehdejším Československu i pro jaro Marcela Caetana v Lisabonu. Kdy tento rok představoval první záchvěv nadějí v konec stávajících nedemokratických režimů. Nadějí, které v Československu zmařila sovětská okupace a v Portugalsku pokračování koloniální války. A dále se stěžejními roky 1974 a 1989 - daty pokojných revolucí, které později oběma státům přinesly svobodu. Kdy se tzv. karafiátová revoluce v Portugalsku odehrála 25. dubna 1974 a sametová revoluce v Československu 17. listopadu 1989.

Konkrétně uvádí výstava díla československých a portugalských umělců, osobností i legend, reagujících na totalitní režimy a majících zásadní vliv na formování soudobého umění obou zemí. Patří mezi ně na československé straně zejména A. Šimotová, E. Kmentová, O. Zoubek, K. a J. Válovy, J. Kovanda, P. Štembera, K. Miler, J. Mlčoch, M. Knížák, V. Havel, J. Kolář, J. Koller, Ľ. Ďurček, M. Bartuszová, J. Želibská a mnozí další. Do kontextu s nimi jsou zahrnuti jejich portugalští vrstevníci H. Almeida, L. Castro, A. Vieira, A. Hatherly, F. Calhau, M. Alvess, A. Barros, S. Pestana, A. Carneiro, E. de Sousa, Á. Lapa a J. de Guimaraes a jiní. Ke slovu se dostává také mladší generace reflektující téma obou totalitních režimů a revoluce: Z. Baladrán, J. Pfeiffer, F. Marques, C. Filipe nebo česko-portugalská umělkyně A. de Almeida.

Kromě uměleckých děl prezentuje výstava rozsáhlé rešerše České televize, Rádio e Televisão de Portugal, Knihovny Václava Havla a Fundacão Soares. Zároveň poprvé u nás dává nahlédnout do soukromých archivů portugalských studentů. Právě oni jako první zahraniční delegace přijeli podpořit naši demokratizaci. Padesát tisíc růží, které rozdali na Národní třídě, se stalo symbolem solidarity a svobody.

Výstava pod zástitou Velvyslanectví Portugalska a Magistrátu hlavního města Prahy je otevřena v Městské knihovně (2. patro) do 29. září 2019.

více na www.ghmp.cz

osa