SVĚT ZDEŇKA BURIANA

KOPŘIVNICE s expozicí E. a D. Zátopkových, Lašským muzeem a Muzeem Fojtství, soukromým muzeem historických automobilů Auto moto Oldtimer, rozhlednou na Bílé hoře a Bezručovou vyhlídkou. "Město automobilů" má Technické muzeum Tatra s auty legendární dvojice M. Zikmunda a J. Hanzelky, rodáka ze Štramberka.

ŠTRAMBERK s hradem Štramberk a věží Trúbou, horou Kotouč a Národním sadem s galerií soch i památníkem české historie, jeskyní Šipkou s nálezem čelisti neandrtálského dítěte, městkou památkovou rezervací s roubenkami a pochoutkou zv. Štramberské uši. "Valašký Betlém" má v Muzeu Štramberk expozici rodáka z Kopřivnice Zdeňka Buriana, propojeného s oběma městy, ale i s celým světem.

ZDENĚK BURIAN se narodil 11. února 1905 v Kopřivnici. Pokřtěn Michael, na rozdíl od staršího pragmatického bratra snivý a romantický. Do rodného města se později rád vracel, o čemž svědčí tempery výhledů z oken rodného domu s věžičkou, dnes již neexistujícího. A z Kopřivnice podnikal výlety na hrad Hukvaldy či Šostýn, do Rožnova pod Radhoštěm, Nového Jičína či Příboru. A často právě do nejbližšího Štramberka a k jeskyni i Kotouči, které mnohokrát zachytil v pérovkách a olejomalbách. Toť krásná průprava ke zdařilým ilustracím příběhů z pravěku s jejich dobovou faunou a florou.

Skicáře

Z domova odešel Burian ve čtrnácti. Po úspěšné zkoušce na pražskou Akademii výtvarných umění byl pro velký talent přijat hned do druhého ročníku. Od čtrnácti si také vedl skicáře: kromě kreseb k například Robinsonu Crusoe, Duchu Lana Estacada aj. zachycoval motivy zvířat na pláních, ve stepích. Tvořil skici k velkému cestopisu Kořenského: jako mladý umělec toužil po cestě na Nový Zéland a souostroví Havaje. Přesto, že se mu sen nikdy nesplnil, jsou kresby k němu přesvědčivé, stejně jako výjevy ze Severní Ameriky či Kanady. Také kresby beduínů, arabských, indiánských, eskymáckých mužů, afrických bojovníků, lodníků a námořníků v jejich oblecích. Stejně jako kresby později proslavených ilustrací ke knihám Stevensonovým či Londonovým, k titulu Junák kralevic Marko. Americký režisér J. Houston, tvůrce filmů Africká královna, Poklad na Sierra Madre, Bílá velryba aj., prohlásil: „Když jsem hledal typ, krásný záběr, jeho dynamiku a především tolik obdivovanou poezii filmu, obrátil jsem se k velkolepým kresbám… českého malíře Zdeňka Buriana.“

Praha

Nakladatel Vilímek brzy rozpoznal Burianův talent a šíři tvůrčího záběru. Proto mu začal svěřovat výtvarnou stránku vydávaných knih. Burian pro ně vytvářel poutavé obálky. Uvnitř vzrušující ilustrace, kdy každou navíc doplnil větou popisující stěžejní výjev, aby se čtenář v ději snadno orientoval. Tím se knihy staly bestsellery. Vilímek umělci nabídl také možnost bydlet bezplatně v jeho domě na Žižkově. Burian, kromě práce pro něj a nakladatelství Toužimský a Moravec, ilustroval zeměpisný měsíčník Širým světem a Humoristické listy. Vytvořil přílohy k textům snad ze všech končin zeměkoule. Pérovky černobílým kvašem užil k ilustracím nejdobrodružnějších románů doby. Akvarelem, s respektem k předchozímu ilustrátorovi A. Kašparovi, vyzdobil v době německé okupace Babičku i Pohorskou vesnici B. Němcové. Ale nejznámější jsou jeho ilustrace k Lovcům mamutů. S prof. K. Absolonem spolupracoval na zachycení rituálního pohřbu halštatského knížete: tak vznikl velkolepý obraz, po válce uveřejněný v londýnských News.

Vavříny

Docent J. Augusta nazval Z. Buriana „význačným reprezentantem vědecké ilustrace“. Kromě přesnosti jí totiž dokázal dát značný náboj fantazie a intuice, díky nimž stvořil živou iluzi dávných světů. To mu přineslo mnohé vavříny. Zejména velmi ceněny jsou jeho obrazy, umístěné na amsterdamské univerzitě. Podnikatel J. Cave sklepení svého domu nazval po Augustovi a Burianovi "Augusta-Burian" a navíc z úcty k malíři se přijel poklonit na zbraslavský hřbitov k náhrobní desce autora a jeho ženy Františky. Velká výstava Z. Buriana v Japonsku rozvířila vlnu zájmu o prehistorii. Švýcarsko-německé vydavatelství Kindler Verlag ve spolupráci s českými vědci vydalo prestižní svazek o evoluci života na Zemi s ilustracemi-rekonstrukcemi Z. Buriana. Severoamerická výpravná publikace Our Continent shrnuje reprodukce jeho děl, vztahujících se k prehistorii kontinentu. A jeho obsáhlý životopis vyšel ve čtvrtém vydání Who´s Who in the World (1978/79).

Epilog

Zdeněk Burian zůstal věrný ilustracím dobrodružství plných šedesát let. V svém posledním tvůrčím období, kdy mu domácí režim znepříjemňoval život, byť byl v zahraničí velmi uznáván, nacházel umělec jistotu ve své rodině. Burian zemřel v lednu 1981 v Praze. Svou uzavřenou povahou se nikdy nehlásil k žádné umělecké skupině, byť se výstav konkrétní skupiny Umění životu zúčastňoval, ale vazby si podržel vždy volné a přirozené.

Ve svém projevu kresebném a malířském byl charakteristický a jedinečný. Svým osobitým výtvarným projevem proto dokázal české ilustraci dát neopakovatelnou podobu, čímž širokou veřejnost přesvědčil o její nezastupitelnosti.

ŠIRÝM SVĚTEM

Pod tímto názvem představuje současná výstava v pražském Obecním domě přes dvě stovky originálů Zdeňka Buriana ze soukromých sbírek.

Lze nahlédnout do barvitých končin jeho světů minulých, současných i smyšlených. Expozice člení tvorbu do kapitol, v nichž je Burianova individualita nejvýraznější.  Představují ilustrace k legendárním dobrodružným příběhům J. Londona, J. Verna, R. Kiplinga, R. L. Stevensona, K. Maye a A. Ransoma. Dále kvašové malby k cestopisným knihám E. Stanko-Vráze či ilustrace k vědeckofantastickým titulům V. Obručeva a L. Součka. Je zde zastoupena volná malba a knižní obálky s nábojem dobrodružného romantismu a exotiky. Stejně tak reprezentativní celek geografických děl Země a lidé, zprostředkovávající divákům obrazy dalekých krajin i obyvatel. A spatříme také pravěké obrazové rekonstrukce ze spolupráce s paleontologem J. Augustou, které se těší velkému zájmu celá desetiletí.

Výstavu Zdeňka Buriana, pořádánou Retro Gallery a nakladatelstvím Albatros, můžete navštívit v Praze do 30. června 2019 (denně 10 - 19 hodin).

Kopřivnice a Štramberk jsou všem návštěvníkům otevřeny po celou dobu sezóny.

Olga Szymanská