Moudrost starých psů

Venda Šebrlová únor 2019 2019 Knihy česky

Elli H. Radingerová

Moudrost starých psů

 

Když jsem před lety vybírala filmy pro televizní seriál Život v přírodě, automaticky jsem dávala přednost chlupatým zvířátkům, hlavně psům. (Takže jsem se fakt musela hlídat, aby došlo taky na ptáky, ryby, plazy a další miláčky!)  Paní Radingerová před třiceti lety opustila dráhu právničky a začala se věnovat vlkům. Už čtvrt století pracuje v Yellowstonském národním parku v USA, píše o jejich životě a jezdí po světě. A vždycky má doma psa … teď už několikátého, o jejich stárnutí a vlivu psí moudrosti na zrání lidí napsala skvostnou knihu. (Takže jsem tenkrát měla pravdu – jsou nejlepší!)

 

Už to věnování pro Axela, Klopse, Lady a Shiru: “Bože, dej, ať se stanu takovým člověkem, za kterého mne můj pes považuje.“ Nejvíc vzpomíná na život s labradorkou Shirou, ale na příhody s ní se nabalují další momenty života této německé autorky. Je jí 68 let a ví, že neexistuje žádný tajný recept na prodloužení života lidí ani psů. Důležitá je správná výživa, pohyb a dostatek podnětů k myšlení. Desítky drobných epizod to dokazují – ale i stárnout spolu je dar. Shira ztrácí zrak, sluch, bolí ji klouby i páteř, stejně jako lidi. „ I když teď potřebuje delší dobu, aby postřehla nějakou vůni, není o nic méně pyšná, když najde schovaný předmět.“

 

Jeden z příběhů: „Mnozí světci jsou na obrazech zachyceni se svatozáří nad hlavou. Psi byli zrozeni s neviditelnou svatozáří. Když pes vstoupí do místnosti plné lidí, okamžitě si získá jejich pozornost (a úsměv) a zůstane to tak, dokud místnost neopustí. Dokonce i na svatbě. Tom a Melinda si chtěli říci 'ano' v kostele, když v tom se jejich psovi Boomerovi podařilo protáhnout dveřmi do kostela a vběhnout přímo před oltář, kde začal radostně poskakovat a vytím zdravit svatební pár. Všichni svatebčané se smáli. Farář přerušil obřad a nechal psa, aby si lehl vedle svých majitelů, poté svatební obřad dokončil. Když svatebčané vycházeli z kostela, nesl Boomer, doprovázený úsměvy přátel a příbuzných, v tlamě košíček s květinami.“

 

Psi jsou na rozdíl od lidí spokojení sami se sebou a nepokoušejí se být někým jiným. (Ovšem moudrá autorčina maminka v 78 letech řekla:“ Už se nerozčiluju. Jenom mi to ubírá na kráse!“). Nikdo nám nezaručí klidný, šťastný a láskyplný život. Příběhy pejsků a jejich páníčků nás však přivádějí k poznání, že vedle sebe můžeme mít věrné kamarády. A když odcházejí do psího nebe, dozvíme se, jak je tam doprovodit. Naše vzájemná láska nikdy nekončí... Autorka vlastně napsala všem našim čtyřnohým přátelům milostný dopis.

 

Vydala Mladá fronta

Venda Šebrlová

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012