S Alšovými loutkami za švédskými Čechy do Kyrkekvarnu

Marina Hofmanová (Hužvárová) červen 2018 Naši ve světě česky

Rok se s rokem sešel a mezi 10. až 13. květnem nastal čas pro další, v pořadí už šestatřicáté setkání v Kyrkekvarnu, letos s připomínkou vzniku republiky, ale také přelomového roku ´68.

Prodloužený víkend po svátku Nanebevzetí Páně si vždy Češi a Slováci sdružení v tamějších spolcích užívají společně ve znamení neformální zábavy prostřídané různými informacemi, přednáškami, výstavami, poetickými matiné a samozřejmě muzikou.

 

Na snímku velká sestava letošního 36. setkání Čechů a Slováků ve Švédsku.

 

To vše se děje pod střechou i volným nebem v krásném prostředí kanoistického střediska na říčce Tidan, tudíž zde sportovně ladění účastníci také pádlují.

Stejně jako v letech minulých, i tentokrát dorazil též Český dialog – už si to snad nelze ani jinak představit. A letos jsme do Kyrkekvarnu přivezli také sto let staré dřevěné loutky od Píseckých loutkařů – s jakou úctou jsme vezli takto cenné spolujezdce.

 

Čtvrteční uvítání se nikdy neobejde bez báječných dortů – však se také lidé snaží dorazit včas, aby sladké zahájení nezmeškali.

Jen v interiéru chalupy, v kuchyni, společenských místnostech i v pokojích jsme všichni zklamaně seznali, že důvěrně známý útulný prostor doznal modernizace – škoda, neboť ne každá inovace je k lepšímu, opakovalo se každou chvilku…

 

Ovšem počasí i letos vyšlo báječně, přes proklamovaný déšť se sluníčko doširoka smálo, a tak jsme mohli trávit spoustu času před chalupou. A že to venku šveholilo! Přijela totiž spousta dětí, takže bylo opravdu veselo se skvělým příslibem budoucích nositelů zdejší tradice.

 

Rozepisovat všechny „kyrkekvarňáky“, ať už pořadatele nebo účastníky, bohužel nemůžu, tak jen zmíním „velkého šéfa“ Pavla Šochmana, který si kromě pořadatelských povinností přivezl také pořádného „housera“. Jo, když záda řádně zabolí, nutno chodit o holi…

 

Ještě nutno zmínit dršťkovou polévku, kterou pro všechny uvařil Petr Růžek, neboť spokojenost se projevuje zejména v oblasti žaludku.

A dobrou náladu utváří také hudba – z Moravy přijela osvědčená kapela Starých dobrých časů s odlišným repertoárem na každý den.

 

Pro nás, superamatérské loutkoherce, bylo velké štěstí, že měl letos pan velvyslanec ještě nějaké povinnosti, takže dorazil později. Mohli jsme tedy s loutkami reprezentujícími jednu z historických zajímavostí jihočeského Písku obsadit jeho pokoj a trochu nacvičit „divadelní kus“ O čertíkovi Honzíkovi, volně adaptovaný na místní prostředí a účastníky setkání. Překrásné dřevěné herce: Hajného-vypravěče, babku, Satanáše a malého čertíka se pokoušela vodit naše ochotnická sestava Marina, Míla, Blanka a Honza. Opravdu jsme se snažili ze všech sil, abychom píseckému principálovi, který nám tuto vzácnost doplněnou ještě např. o Jana Amose Komenského, neudělali přílišnou ostudu. Věci posléze uvedla na pravou míru i videoprezentace Píseckých loutkařů zde.

 

Dlouhé, prosluněné dny ve středním Švédsku ulétly jeden za druhým v krásné atmosféře a společnosti milých lidí. Nastal čas se rozlétnout rovněž – nejen po Švédsku, ale i do Norska nebo dolů do Čech a na Moravu.

 

Tak na viděnou v Kyrkekvarnu zase příští rok.

 

Více informací o švédských Češích a Slovácích najdete např. na facebooku zde.

 

Marina Hofmanová

Foto archiv STSF Svensk-Tjeckisk-Slovakiska föreningen

 

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012