Norsko

Česko-norské fórum v 90. čísle časopisu Tsjekkisk-Norsk Forum informuje o putovní výstavě připomínající osobnost Milady Blekastadové. Výstava s názvem Neviditelný most se věnuje ženě, která se zásadním způsobem zasadila o rozvoj česko – norských kulturních vztahů.
Milada Blekastadová se narodila před sto lety jako vnučka nakladatele Františka Topiče. Prostředí, ve kterém vyrůstala, plné noblesy, vzdělanosti i umění, ji velmi ovlivnilo.
Od šestnácti let žila v Norsku, provdaná za norského malíře Hallvarda Blekastada. Matka sedmi dětí byla obdivuhodně aktivní žena – stala se překladatelkou, spisovatelkou, publicistkou a propagátorkou české literatury. Norským čtenářům představila významná díla české literatury 20. století - Karla Čapka, Ivana Klímy, Milana Kundery, Ludvíka Vaculíka i Václava Havla.
Milada Blekastadová třicet let působila v Ústavu slovanských a baltických studií na Univerzitě v Oslu. Specializovala se na život a dílo Jana Amose Komenského, o němž napsala disertační práci. \Podporovala československý disent. V roce 1997 obdržela od prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy za celoživotní práci. Jak si sama přála, je dnes pohřbena v rodinné hrobce Topičových na pražských Olšanech.
Výstavu zaštítila Akademie věd ČR a velvyslanectví České republiky v Norsku a Norského království v ČR. Spolu s výstavou se koná mnoho doprovodných akcí - sledujte webové stránky miladablekastad.com.
foto Milada Blekastadová
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad