MISTR MIZEJÍCÍHO

Obecní dům v Praze vystavuje sto dvacet obrazů Kamila Lhotáka. Jde o kolekci oblíbeného malíře, grafika, ilustrátora minulého století, která je představena v takovémto rozsahu veřejnosti poprvé.

Kamil Lhoták (1912 – 1990) se po studiu na Filosofické fakultě UK v Praze stal členem Umělecké besedy, dále SČVU Hollar, členem Skupiny 42. Mnohých domácích a zahraničních výstav se zúčastňoval od let čtyřicátých. Všechna témata jeho tvorby mají specifickou vnitřní spojitost a souvislost, a proto se nedají dělit do etap či období. Umělec vytvořil přes dva tisíce obrazů, ilustroval na 400 knih. Jako „malíř balonů, moderní techniky, periferií a sportu“ byl pro osobitý malířský rukopis nazýván umělcem s pohledem “okouzleného dítěte”.

POETIKA

Od počátku nesla jeho témata měst a technické civilizace v sobě sílu poetiky. Přesto, že školení akademicko-umělecké neměl, dokázal v tvorbě nacházet styčné body svého výtvarného názoru. Čerpal podněty z prostředí městské periférie, z uměleckých dojmů, zejména z výstavy Poesie 1932. U J. Šímy, celníka Rousseaua či B. Kubišty nalezl spřízněnost výtvarného vyjádření. Zdroj inspirace objevoval ze vzpomínek na dětství, studijních cest, v časopisech, prospektech, reklamách. Atmosféru filmových grotesek s počátky techniky a mechaniky dopravních prostředků vystihl v obrazech a kresbách. A poezii městského folklóru ztvárňoval mnohem dříve, nežli se stala předmětem širšího zájmu. Své obrazy obohatil motivem balónu již v roce 1938: v dílech Interiér s balónem či Balónová ohrada. Kouzlo aut veteránů například v Ohradě snů. V době války měly jeho oleje Balóny před stanem, Krajina se dvěma benzinovými pumpami, Předměstská krajina s vlakem, Volání divočiny navíc metaforický smysl. Uměleckým názorem se přiblížil programu Skupiny 42. Lišil se od konstruktivních maleb J. Grosse i snových vizí F. Hudečka, k básníkům skupiny K. Hančovi a I. Blatnému měl však vztah dosti blízký. Projevoval výrazovou šíři zájmu o téma moderního města a civilizačního života v něm.

SOUVISLOSTI

Jemným a zároveň přesným kontrastováním předmětů a prostředí vyjadřoval vtahy a pocity, malebnými valéry jim dodával prostorovou hloubku. Krajinu s chvěním vegetace zachycoval v namodralých stínech. Letadla, motocykly, automobily, závodní draci, lodě, míče, signální značky a jiné předměty ztvárňoval konkrétně a přesně v jasných barvách. Princip figury jako vzpomínky na situaci pro své kompozice začal užívat o dvacet let dříve, nežli jiní umělci. Témata dalších děl vycházely z jeho úvodního programu, aniž by se opakoval a tyto souvislosti v tvorbě udržel, aniž přerušil krok se současností. Motiv terčů v malbách a litografiích přinesl prvek optiky. Jedinečné jsou Lhotákovy obrazové deníky drobných kreseb, jež zachycoval nepřetržitě od uměleckých začátků. Ilustrace a spolupráce s kresleným filmem jsou nedílnou součástí tvorby. Umělec každý den dokončil alespoň jednu kresbu či plátno, všechny olejomalby pečlivě zaznamenával do soupisu, který zůstal dodnes dochován a tak znalcům slouží k identifikaci umělcových děl. Lhoták získal mnohá ocenění, jeho výstavy a zastoupení děl v domácích a zahraničních oficiálních i soukromých sbírkách je logickým završením jeho úctyhodného díla.

RETROSPEKTIVA

Výstava „Kamil Lhoták: Retrospektiva“ ve spolupráci s Národní galerii v Praze, Retro Gallery a rodinou umělce je výjimečnou mozaikou umělcových obrazů, zapůjčených ze sedmnácti státních a třiceti jedné soukromých sbírek. „…Podařilo (se) vypátrat dvacet doposud neznámých Lhotákových děl, a to často i díky náhodě. Velkoformátový obraz ´Soupeři´ z roku 1940, obraz ´Na palubě 1855´ z roku 1941 nebo ´Vejce ptáka Moa´ z roku 1946 jsou fantastické objevy, které nám opět doplnily pomyslné střípky do Lhotákovy mozaiky…”, řekl kurátor J. Sluka při zahájení.

Expozice je členěna do devíti témat. Kromě těch nejznámějších, například lásky k létání, horkovzdušných balónů, cyklistiky aj. představují další autorovy francouzské náměty, portréty přátel, surrealistické práce, obrazy inspirované příběhy J. Vernea. Spatříme zde například Zeď vzpomínek či Vlastní portrét s Chimérou. Výstavní sály Obecního domu nejsou k výstavě K. Lhotáka vybrány náhodou. Jako jedenáctiletý zde viděl poprvé díla francouzského malířství, která se stala důležitá pro jeho orientaci ve výtvarném umění. Proto nyní na tomtéž místě vynikají a těší mnoho obdivovatelů a návštěvníků právě obrazy tohoto osobitého umělce. K výstavě, otevřené do 22. dubna 2018 vychází výpravný katalog s reprodukcemi všech vystavených děl.

PLUS…

Kamil Lhoták: Poválečná Amerika – Knupp Gallery v Praze (Leden - Únor 2018) je prodejní unikátní kolekcí původních kreseb tuší na papíře z r. 1951 na téma poválečné Ameriky.

Falza Kamila Lhotáka – Muzeum policie České republiky v Praze (do 28. 3. 2018)

Spolek přátel Kamila Lhotáka představuje kolekci Lhotákových autorizovaných reprodukcí obrazů na plátna, a tím upozorňuje na mnohá falza jeho děl z doby minulé i přítomné.

Olga Szymanská