PŮVAB VŠEDNÍHO DNE

Díla malíře, specialisty na malebné žánrové obrázky, drobné portréty, zákoutí, mytologii - vystavena v Paláci Kinských do 18. března působí jako pohlazení.

NORBERT GRUND se narodil roku 1717 v Praze jako syn dvorního malíře a správce obrazárny Libštejnských z Kolowrat Christiana Grunda.

Po vyučení u otce roku 1737 se odebral do Vídně, poté do Benátek a Turinu. Ve Wurzburgu, kde v té době pracoval malíř G. B. Tiepolo, se Grund stýkal se svým bratrem Janem Eustachem, dvorním harfeníkem. Norbert čerpal mnohé podněty ve šlechtických obrazárnách a z grafických listů.

Do Prahy se vrátil roku 1751, kdy se oženil a usadil. Do své smrti roku 1767 působil na Malé Straně jako člen zdejšího malířského cechu. Jako představitel rokokového intimismu, pracoval Grund pro volný trh, na objednávky spíše ojediněle. Jeho díla byla oblíbená mezi vzdělanými příslušníky středního stavu i umělci, nacházela se v klášterních a aristokratických sbírkách.

N. Grund prošel složitým vývojem, v němž reagoval na podněty české barokní malby, zejména na vídeňskou drobnomalbu, benátské veduty, malbu rokokovou.

Jeho rané dílo bylo pod vlivem vrcholně barokní temnosvitné dramatičnosti českých umělců P. Brandla, V. V. Reinera či Hartmannů. V souladu s odklonem od barokní rozmáchlosti se přiklání k intimním životním hodnotám, představovaným nizozemskou, na českém území zejména vídeňskou drobnomalbou. Ve Vídni na umělce silně zapůsobily práce H. Grafa, J. Orienta, M. J. Schinnagela, Ch. Branda a zejména tvorba F. de Paula Ferea, který před rokem 1720 tvořil v Praze. Grundova dosud popisná a z jednotlivostí skládaná obrazová scéna se po důvěrném seznámení se s benátským malířstvím a tvorbou zdejších vedutistů postupně měnila. Poučen turínským malířstvím a francouzskou rokokovou malbou začal dosahovat koloristické jemnosti a volného jiskřivého rukopisu, který se zklidňoval a stal se plastičtější. Celkově se do nich dostávala harmonie a melancholie.

Rozsáhlá mistrova tvorba, které nechyběla aristokratická klientela, byla určena především měšťanstvu, jehož mentalitě svou skromností projevu a idylickou formou mytologických a žánrových scén plně vyhovovala. O široké povědomí autorovy tvorby se zasloužil grafickými reprodukcemi jeho obrázků v počtu téměř dvou set J. Balzer. Umělcovo dílo ovlivnilo například díla takových malířů jako F. X. Procházky, J. Navrátila nebo J. Mánesa. A stalo se i předmětem sběratelského zájmu, zejména lékaře J. Hosera, který později svou sbírku s Grundovým početným zastoupením věnoval Společnosti vlasteneckých přátel umění, odkud přešla do Národní galerie.

Současná výstava Norbert Grund (1717–1787). Půvab všedního dne v Paláci Kinských je přehlídkou tvorby umělce po plných padesáti letech: ve vídeňském Belvederu a v pražské Loretě naposledy roku 1967, v menším rozsahu v Liberci roku 1972. Od té doby se poznatky o Grundově uměleckém díle značně rozšířily a obohatily tak přípravu výstavy v paláci Kinských a i obsáhlé monografie o umělci, která vychází v roce 2018.

Současná expozice představuje poprvé v širších souvislostech umělcovu žánrovou malbu, tj výjevy z běžného života. V jednotlivých oddílech, například Venkov, Hry atd. ukazuje pestrost námětů a přináší možnost porovnat jeho tvorbu se soudobou středoevropskou kabinetní malbou i obrazy, z nichž mohl malíř čerpat inspiraci. Samostatná kapitola je věnována právě grafickým listům Jana Jiřího Balzera (1734–1799). Expozici doplňují ukázky uměleckého řemesla, ilustrující kulturu doby rokoka.

Olga Szymanská