Renka a Lenka

Asi před dvaceti lety jsem se spřátelila s báječnou ženou – Renné Friesovou.  Napsala knížku Pevnost mého mládí. Je to o jejím dětství před válkou,  mládí prožitém v nacistickém Terezíně i o době poválečné, kdy po fašistech zase řádili komunisté.  Přes to všechno je ta knížka čtivá a spíše pozitivní.

Renné dcera je Lenka, která jako desetiletá holčička vystupovala v Semaforu spolu s Jiřím Suchým. Když čerstvě dospěla, přesunula se z totality nejprve do Dánska a později zakotvila v Kanadě. Samozřejmě, že si myslela, že když je semaforská „hvězda“, uplatní se jako zpěvačka. Jako většina lidí, kteří od nás odešli na Západ, však měla dost těžké začátky. Ale asi zdědila po mamince optimismus a tak se postavila k životu čelem a s úsměvem prošla různými druhy  zaměstnání, až se jí podařilo vystudovat konzervatoř a skutečně se stát – a to úspěšnou – zpěvačkou. Že má židovský původ, se dozvěděla až ze zmíněné knížky (vyšla v roce 1997), maminka o tom nemluvila.

Poté navštívila Izrael, Jeruzalem a horu Masada, kde pocítila, velmi zjednodušeně řečeno, silný vztah ke svým kořenům. Začala zpívat židovské písně a upravovat si je. Zpívá však i nejrůznější písničky jiných žánrů, např, české lidové (ukázka zde) a nyní nazpívala poctu Jan Masarykovi .

Večer 16. listopadu pokřtila spolu s Jiřím Suchým na pódiu Semaforu své nové CD. Její koncert byl po zásluze velmi oceněn.

Jsem ráda za známost s Renkou (zemřela loni) i s Lenkou, její báječnou dcerou.

Eva Střížovská

Foto Dušan Dostál