Baťa v džungli

Baťa v džungli

Případ jeho rodiny sleduji už celá léta. Jak z médií tak nejprve z knížek, které vydal Marek Belza. A nyní jsem dočetla Baťu v džungli od Markéty Pilátové.

Věděla jsem, že Jan Antonín Baťa byl neprávem prohlášen za zločince, aby mu bolševici mohli beztrestně sebrat majetek. A že ho to do smrti trápilo. Věděla jsem, že jeho vnučka Dolores vystudovala v Brazílii práva, aby se za dědečka mohla soudit. Věděla jsem, že synovec Tomík, kterého Jan Antonín zachránil před Němci tím, že mu zařídil fabriku v Kanadě, se mu odvděčil tím, že se s ním začal po válce soudit. Jednou jsem s ním o tom v Praze měla možnost krátce promluvit. Nedalo mi to, abych se nezeptala. „Ále to je jen taková legrace, média to nafukují,“ odvětil asi v tomto smyslu. A naše republika? Ač si říká demokratická, k očištění ušpiněného Baťova jména se dostala až v roce 2007, ale o návratu ukradeného majetku nechce dosud ani slyšet.

Tohle všechno je v knize a mne to tedy nepřekvapilo. Ale autorka, která Dolores učila češtinu a pak s její pomocí a studiem dokumentů napsala tuto knihu je velmi schopnou spisovatelkou. Knihu rozdělila kapitolami o jednotlivých členech velké Baťovy rodiny a jejich životech. A také atmosféra brazilské džungle je velice čtivá.

Vydalo nakladatelství TORST.

Eva Střížovská