Hovoří Vladimír Hučín

(Ze soudní výpovědi v Brně dne 23. 4. 2003)

Je všeobecně známo, že jsem pracoval u BIS na problematice 4. odboru, tj. problematika subverse disfunkce státní zprávy, v podstatě levicový extrémismus, který je propojen s terorismem. Když jsem nastoupil, měl jsem jisté zkušenosti, dokladované listinnými důkazy, ke kterým jsem se dostal krátce po 17. listopadu, kdy jsem se pokusil zachránit množství materiálu a dokumentů, které měly být plánovaně zničeny - bohužel pod kontrolou některých významných signatářů Charty 77. To jsem tenkrát dost dobře nechápal, že tomu tak může být. Množství těchto dokumentů jsem zachránil. Dnes jich je velká většina obsahem mého trestního spisu a ten je přísně utajován, především před vámi, před daňovými poplatníky.

Byl zde dotaz, kdo co může udělat, aby se tato situace zlepšila? Každý může udělat něco. Například vytvořením tlaku, aby soud nebyl tajný, aby byl veřejný. Chápu, že někteří bývalí pracovníci StB, kteří přešli k BIS, nebudou chtít předstoupit před veřejnost a ukázat tam svoje ledví, proč že tam vůbec jsou, kdo je tam vlastně dostal a jakým způsobem tam byli drženi a na čem pracovali. Dostával jsem se s nimi do ostrých střetů, ale o tom bych nechtěl nyní mluvit. Pokud se podaří prosadit, aby soud se mnou byl veřejný, tak to poodhrne roušku polistopadového vývoje, protože i obyčejný občan, který se o politiku moc nezajímá si řekne, proč vlastně oni pořád tohle tají? Především státní zastupitelství, justice a policie je složena z lidí, kteří se opět transformovali z minulé doby, pouze s tím rozdílem, že jsou na mnohem významnějších místech než tenkrát.

Třeba okresní soudce který prováděl politické procesy je dnes na krajském soudě nebo na vrchním soudě. Dochází k velice závažným excesům, člověk se nemůže domoci nějaké pravdy. Pracoval jsem na problematice subverse, srozumitelně řečeno, vlastně jsem pracoval na tom, aby komunisté neobsazovali klíčová místa v našem státě a díky tomu se nedostávali do těch pozic, ve kterých byli. Samozřejmě dnes je to o penězích, o moci která je s nimi spojena. Získávají pozice především na klíčových místech. Mají státní zastupitelství, hlavně na severní Moravě.

Stanislav Devátý byl mým nadřízeným, dneska je to můj advokát. Situace je dnes taková, že Devátý mne vlastně nemůže obhajovat, protože Ústavní soud ještě nerozhodl - Stanislav Devátý nemá bezpečnostní prověrku podle nového zákona. Tu bezpečnostní prověrku nemá proto, že by ho vlastně prověřovali lidé, které on hned po svém nástupu vyhodil. Jsou to lidé, kteří mají velmi úzké vazby na bývalou StB a na tyto staré struktury. Je absurdní, aby tohoto člověka, bývalého šéfa tajné služby, prověřovali bývalí exponenti komunistického režimu, kteří dnes ovládají Národní bezpečnostní úřad, což je nejdůležitější bod pro oblast kontrarozvědného zájmu a vůbec zájmu strategicky významného pro náš stát. Od toho se odvozuje postavení těch lidí, kteří projdou bezpečnostní prověrkou NBÚ.

Ti velmi šikovně po nástupu sociální demokracie obsadili tyto pozice a dnes tam prostě jsou a určují rytmus, tak to vidím. Když bylo zřejmé, že problematika čtvrtého odboru, tedy politický extrémismus, především levicový, se dostává do prioritnějšího postavení - to uniklo mezi poslance do Parlamentu - tak samozřejmě lidé jako Rujbrová, která mimo jiné byla v komisi pro kontrolu BIS, (to říkám jako zvlášť závažnou informaci, všichni víme kdo to je), tak vnikla do toho informace, že odbor pro Olomouc, kde jsem vedl skupinu lidí sledujících politických levicový extrémismus, je v ČR nejlepší, že má nejlepší výsledky. To samozřejmě zahrálo na strunu těm, kteří nechtěli, aby tento odbor vůbec fungoval. Na severní Moravě to vypadá trochu jinak, je tam velké sociální napětí, komunisté tam mají mimořádné možnosti, mají obsazena klíčová místa na různých okresních a komunálních úrovních, bezpečnostní už ani nevyjímaje, Přerov, Olomouc, Havířov, Karviná, tam všude, dá se říci i ve Frýdku Místku, tam všude mají velmi důležité posty.