PotIžista "sedí" ve vazbě, rudí teroristé si plnými doušky užívají vytoužené svobody

Brněnského antikomunistu Ing. Arch. Lumíra Šimečka znám velice dobře. Nikdy nebyl násilnické povahy. Spolu s ním a Honzou Honnerem jsme před deseti lety drželi hladovku na podporu M. Marečka, který žádal potrestání autorů tzv. "pendrekového zákona". Potrestán však nikdy nikdo za to nebyl. Honza je raději kdesi v Americe a Lumír za katrem Bohunické věznice. Ještě na svobodě mi s úsměvem říkal: "Pepíno, kdyby tě náhodou zašili dříve než mě, budu demonstrovat za tvé propuštění." Reagoval tak na skutečnost, že 10 let na protest nemám občanství ČR, odmítám komunikovat se státními orgány a neuznávám monopolizaci naší společnosti...

Cituji: "Hanobil tehdejšího prezidenta republiky (...), znalce z oboru psychiatrie obžalovaný odmítl (...), nezměnil předchozí způsoby a zvyky (...), jednal opět přezíravým a pohrdavým způsobem (...) bere se do vazby. Sníte? To je citace z usnesení Městského soudu v Brně. Rok 2003.

Lumír byl ve svém domě hrubým způsobem přepaden policisty 24. dubna a skončil ve vyšetřovací vazbě. Nedostavoval se k výslechům a hrozí mu až tři roky vězení "natvrdo". Ptejme se: Jakou finanční ztrátu způsobil mně, tobě, státu? Tak například Petr Smetka, pověstný šéf H-systému, jenž dovedl všechny firmy do krachu, je vyšetřován na svobodě. Nebo: Z vedení 81 zkrachovalých družstevních záložen je stíháno 55 osob, z toho vazebně jen patnáct. Je to správný postup za okradení 87 tisíc kampeličkářů? Chyba je v nevyrovnání se s komunistickou minulostí, bolševické teroristy nevyjímaje. Jedním z nich je otec současného předsedy KSČ(M), Alois Grebeníček. Ten v padesátých letech ve vyšetřovací vazbě v Uherském Hradišti mučil desítky lidí. Je souzen více než šest let, z jedenácti soudních stání se nedostavil ani jedenkrát. Byl však on hrubě napaden fízlkomandem, zatčen, uvrhnut do šatlavy, kam nepochybně už přes 45 let patří? Užívá si v sanatoriu...

"Odmítá spolupracovat (...), přípisy, stížnosti a udání" /sic!!/ "musí být prošetřovány" (...), bylo nařízeno jeho pozorování v psychiatrické léčebně." To je hantýrka jak vyšitá z padesátých let. K tomu je nutno ze strany státu přihlédnout k podezírání Lumíra ze spáchání trestných činů výtržnictví (§ 202/1), zasahování do nezávislosti soudů (§ 169a), útok na státní orgán (§ 154/1). Těch se měl dopustit v roce 2001 výkřiky na různých shromážděních za propuštění Vladimíra Hučína z vazby. Nebo rozvinutím desetimetrového transparentu před budovou Ústavního soudu. Nevyhověl výzvám policistů, aby místo opustil. Za takových okolností se přikláním k Lumírovu výroku na adresu České republiky: "Je to fízlstát s demokratůrou!" Ale něco podobného již zpíval Karel Kryl...

Společně jsme se několikrát angažovali za propuštění Vládi Hučína z kriminálu. Povedlo se! Jinak kdo ví, jak a kde by tento bývalý disident a pak důstojník BIS skončil? Lumír se chtěl stát Hučínovým "obecným zmocněncem". Požadoval po státních orgánech vyhotovení jeho trestních spisů. Na protest proti Hučínovu uvěznění čestným prohlášením pozastavil občanství "vůči demokratům fízlstátu ČR." Stal se kverulantem, potížistou...

Režim, narodivší se z "gulášového komunismu" do "konzumního, žracího a divokého kapitalismu" opět křičí: "Chceme stádo tupých hlav, přikyvovačů! Chceme klid na práci!!!"

Podobné problémy jako Vladimír Hučín v tajných službách měli: Zdeněk Macháček, Milan Mikeš, Roman Hrubant, Roman Soudek, Petr Jelínek. Kdo bude další? A dozvíme se to vůbec, abychom jej mohli veřejně bránit? Když už si státní moc dělá, co chce? Již nedokáže zneužít psychiatrie tak, jako za rudého teroru. Jde na to legálně. Tak například: Dne 23. dubna 2002 státní orgány unesly osmiměsíční dítě Elišku Gaju Fuxovou, zvanou "Půlnoční bouře". Ukradly ji rodičům, Blance Fuxové a Jaroslavu Blovskému ze samoty Šimonov u Klatov. Důvod umístění do kojeneckého ústavu v Plzni? Rodiče moc nekomunikovali se státní mocí. Co na tom, že Eliška v té době byla kojena a v ústavu strávila dobu do 17. května? Stát si svou chybu vždy odůvodní.

Lumírova kauza, stejně jako řada dalších, by se měla dostat do výroční zprávy Amnesty International, organizace zabývající se porušováním lidských práv. Podobné problémy s policisty měl v roce 1978 Mgr. Jan Šimsa, evangelický farář, signatář Charty 77, vyznamenaný Řádem T. G. Masaryka (1991). Ten letošního prvního máje zatčení Lumíra Šimečky odsoudil: "Je velmi smutné, že se ještě v roce 2003 mohlo stát něco obdobného, jako se dělo v Brně za vlády jedné strany." Domovní prohlídku u Šimečky označil za "podzákonnou" s tím, že dobře zná mechanismus vyprovokovaných "trestných činů".

Za vlády KSČ stačilo bolševickým fízlům pokapat si botu vlastní krví. A trestný čin "urážky veřejného činitele" byl na světě. Lumírovo zatčení a následné uvěznění je ostudou současného režimu. Jediné spravedlivé východisko je Lumírovi se omluvit a propustit ho z vězení. Teď, kdy trvá ještě letní čas, než si česko-moravská justice z ostudy na mezinárodní úrovni ušije děravý právní kabát na tuhou zimu.

Uvědomme si, že je ve vazbě i za nás, tedy za odpůrce vlády jedné strany...