CHARTA STORY a CHARTA 77 ve fotografii

Při příležitosti 40. výročí podpisu Prohlášení Charty 77 připravila Národní galerie ve spolupráci s Libri Prohibiti, Knihovnou Václava Havla a Archivem Jana Patočky dlouhodobější expozici o tomto českém fenoménu.
Charta
Na počátku stál vývoj událostí kolem zatčení členů rockové kapely The Plastic People of the Universe. Z jeho publika vznikl předobraz Charty. Šlo o seskupení lidí, kteří ve „své“ atmosféře rovnosti, solidarity a družnosti byli odhodláni prosazovat názor, že proti ohrožení tehdejší totality je dobré, ba nutné se bránit a vědomě jí čelit. A to se silným pocitem, že tento názor je třeba demonstrovat do činu trvalejšího dosahu. Po prvních schůzkách skupiny, u níž nebylo důležité, kdo či jak je připravil, neboť šlo o věc společnou, byl vznik Charty 77 logický. Její myšlenka založit zejména výbor za dodržování lidských práv, ustálena na občanské iniciativě, se později prokázala jako velice nosná a důležitá. Návrh výchozího prohlášení vycházel z Paktů o lidských právech. A výsledný známý text byl chápán jako kolektivní vůle. Vůle s ručením všech, kdo jej signovali, ať již vzápětí po jeho vzniku či později. Ustanoveni byli mluvčí Charty 77: J. Hájek, V. Havel a J. Patočka.
Význam
Roztříštěné, izolované, názorově různorodé skupiny, především katolíků, evangelíků, liberálně smýšlejících a zakázaných umělců, intelektuálů, představitelů obrodného procesu z roku 1968 aj. se zde dokázaly sjednotit. Tím se potvrdilo, že představitelé různých ideových proudů mohou nalézt společnou řeč v obraně lidských práv a že se mohou opřít o mezinárodní dohody, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu helsinského Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. K provolání Charty 77 bylo podpisem přihlášeno 242 občanů. Důkazem, že šlo o onen realizovaný čin velmi významného dosahu, bylo, že tehdejší moc na něj zareagovala. Normalizační režim rozjel proti Chartě 77 kampaň a perzekucí jejích signatářů a sympatizantů se snažil upevnit svou totalitní podstatu. Od zahraniční opozice však zaznamenával pro činnost Charty 77 značné sympatie. Zároveň média, vysílající ze zahraničí česky, oslovovala domácí veřejnost a tím sehrála důležitou roli na obranu signatářů. Do roku 1989 tak Chartu podepsalo 1898 lidí.
Výstavy
Charta Story je prezentovaným příběhem, dle pořadatelů s „výsostným rysem múzičnosti“. Je připomínkou výročí Charty 77 jako neformální občanské iniciativy, kritizující nedodržování lidských a občanských práv. A to například v příběhu osobnosti Ivana Jirouse, zdokumentovaném fotografiemi, písemnostmi i jeho osobními předměty. Dále v historickém hodnocení P. Blažka a V. Tuckerové jsou představeny životní osudy lidí různých společenských vrstev, jejichž spojnicí bylo souznění s duchem textu Charty, a proto se stali jejími signatáři.
Charta 77 je výstavní kolekcí fotografií od J. Bednáře, J. Brabce, M. Duse, B. Holomíčka, J. Kašpara, J. Kukala, I. Kyncla, O. Němce, V. Stoilova, O. Škáchy i dalších. V nich je zachycena tzv. neoficiální kultura doby.
V rámci stálé expozice Salmovského paláce je instalován výběr samizdatů i faksimilie kroniky profesora B. Placáka „Proč jsem podepsal Chartu“. A také obrazy z tohoto období, od např. O. Karlíkové, J. Koláře, O. Slavíka, J. Šafránka a mnoha dalších výtvarných umělců.
Obě výstavy dokazují délkou svého trvání významnost a morální kvality Charty 77.
Národní galerie-Salmovský palác 21. ledna 2017 - 6. února 2019
Olga Szymanská
s přispěním materiálů NG
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad