Pozvánka na výstavu

PROLÍNÁNÍ

Josefa Istlera

Díly informelními i surrealistickými, abstrakcemi, kompozicemi i figurativní tvorbou představuje Museum Kampa jednu z vůdčích osobností českého Informelu.

Bravurní malíř a grafik Josef Istler (1919 – 2000) studoval malbu u W. Hofnera v Jugoslavii. Jeho budoucí tvorbu ovlivnilo setkání s K. Teigem a s Toyen. Důležitou roli sehrálo také jeho setkání se členy Skupiny Ra, s níž začal spolupracovat od roku 1942. Istler byl činný v tzv. Revolučním surrealismu při mezinárodních aktivitách, později i v akcích s například A. Jorgem a dalšími ze seskupení Cobra. Na domácí půdě soustředil svou pozornost na okruh kolem K. Teigeho a V. Effenbergera. V té době se snažil rozvíjet surrealistické tendence. Od roku 1945 se stal významným členem SVU Mánes. Pojetím své tvorby blízký například tvorbě J. Kotíka či M. Medka, spolu s nimi byl na přelomu let padesátých a šedesátých minulého století hlavním představitelem první vlny imaginativního informelu u nás. Od počátků svých tvůrčích snach byl zároveň vnímavý k podnětům artificialismu, především Toyen, P. Kleea a M. Ernsta.

Imaginace

V malířském, kreslířském a grafickém díle si J. Istler vždy zachovával naprostou výjimečnost.

Již ve čtyřicátých letech minulého století rozvinul náznakovou předmětnost do znakového systému velmi osobitého stylu: patrné je to především v díle Požáry. Zároveň dokázal své zaujetí fantazijní skutečností přesně konkretizovat, například v díle Postava., později ve stejnojmenném cyklu. Dělením i vrstvením barevných škál dosahoval realistického, a přesto lyrizujícího pohledu, který dokázal navíc propojovat s vnitřní obrazností. V duchu abstraktní malby tím dociloval mocné imaginace. Jeho dvojrozměrná díla jsou plná napětí, které jim dodává naprostou jedinečnost. Velmi sugestivní jsou jeho konstrukce jako by fantomních objektů, například Extáze, které autorovým viděním nabývají mnohovýznamovosti: za všechny jmenujme Vodnáře, a taktéž díla v poloze až fantaskního sarkasmu s názvy, které onu polohu umocňují, například barevná kresba Nařvan. Z tvůrcových tzv. litých obrazů prosvítá iracionální konkrétnost i automatika gest.

Prolínání

Z grafických prací připomeňme cyklus krásných monotypů Hlavy a Insiminace z poloviny let šedesátých. Barevná hmota – podobně jako v umělcových obrazech z konce šedesátých let a dalšího desetiletí i let následných – se zde stala určitou jednolitou metaforikou. V leckterých olejomalbách nabyla i trojrozměrné, až haptické formy, kterou autor ještě prolnul asambáží: nejlépe to vystihuje dílo Magické oko. Josef Istler vytvořil a vydal více grafických cyklů: Leden, únor, březen (ze čtyřicátých let), Pavučina (totéž vročení). Významné místo zaujímá jeho ilustrační činnost, především k dílům členů Skupiny RA: L. Kundery, Z. Lorence, ale také V Obrtela, V. Holana a dalších literárních osobností. Významně se podílel na vzniku mnoha výtvarných i dalších sborníků. Dílo bylo za jeho života představováno zcela výjimečně či ve výstavních projektech, zahrnujících surrealismus či informel.

Výstava „Josef Istler“ – Museum Kampa potrvá do 15. ledna 2017, je zaměřena na tři hlavní okruhy tvorby, a přesto tvoří jednolitý celek. Mezi obrazy, grafikami a plastikami (ze státních i soukromých sbírek) si každý návštěvník najde určitě "své" dílo.

Olga Szymanská