Kam se ztratilo 85 % voličů aneb proč nechodíme k volbám?

"Ostatek zdá se, že v moderních demokraciích nebývá to při rozhodování o nejzásadnějších otázkách budoucnosti národní jiné; často rozhodne jen několik mužů, někdy i mužů pochybné kompetence; lidu ponechá se obyčejně v takovém případě právo projevit nadšený souhlas."

(Prof. PhDr. Josef Pekař, 1870 - 1937, přední český historik na přelomu 19. a 20. století)

"Jelikož jsem se narodil jako občan svobodného státu, jako člen severéna, samo hlasovací právo mi ukládá povinnost poučit se o veřejných záležitostech, byť i vliv, který na veřejných záležitostech může mít můj hlas, byl sebeslabší".

(Jean-Jacques Rousseau, 1712 - 1778, francouzský filozof a spisovatel)

Vlastně již od počátku devadesátých let minulého století klesá u nás účast voličů v demokratických volbách, a v letošním druhém kole doplňujících voleb do Senátu se dokonce pohybovala okolo 15%. Protože účast ve volbách je jednou z nejvýznamnějších politických aktivit občanů ve svobodném státě, představuje klesající volební účast a nízký zájem veřejnosti o politiku obecně, zásadní politický a společenský problém současnosti: možná ten nejdůležitější. Naši i zahraniční politologové, sociologové a komentátoři nacházejí celou řadu příčin, vedoucích pak ve svém souhrnu k tomuto nepříznivému stavu. Většinou je spatřují ve 14 důvodech s různou váhou jejich působení. Uváděny jsou zejména:

+ občané nejsou přesvědčeni o smysluplnosti voleb, jejich užitečnosti a významu pro každodenní život s jeho "všedními" problémy;

+ přetrvávající existence tradičních nevoličů;

+ nezájem občanů o členství a působení v politických stranách, ovlivněný nárůstem jejich kritického hodnocení v mediálních prostředcích;

+ politické strany se často rozpadají, spojují či zanikají, politici nejsou věrni svým stranám a jejich deklarovaným cílům;

+ obecné znechucení občanů politikou;

+ politika se stále více odvíjí od osobních zájmů jednotlivých politiků, nikoli od nosných politických témat a problémů;

+ zlehčování významu a důležitosti voleb samotnými politiky;

+ názorová blízkost jednotlivých politických stran, která vede k přesvědčení, že není koho volit;

+ politici často získávají moc na základě známostí a zákulisních jednání, nikoli v závislosti na profesionálním výkonu;

+ skandály prominentních politiků;

+ negativní hodnocení prorůstání ekonomické a politické sféry;

+ neúspěchy v realizaci slibovaných hospodářských a sociálních reforem, nespokojenost s ekonomickou výkonností země;

+ nepřehledné rozdělení pravomocí jednotlivých volených orgánů či jejich neznalost občany;

+ slabá legitimita některých institucí, do kterých se konají volby (např. u nás Senát nebo kraje).

Účast ve volbách je také ovlivněna takovými faktory, jakými jsou povinná volební účast a sankce spojené s neúčastí ve volbách (Austrálie, Turecko, Kypr, Belgie, Lucembursko, Řecko), ale i dnem voleb či aktuálním počasím.

Bohumil Tesařík