Svět a Česko dneška a problém české identity v zahraničí

Tento text je první částí příspěvku, který autor přednesl na konferenci zahraničních Čechů (Text jsme z důvodu jeho délky rozdělili a druhou část uveřejňujeme zvlášť.) Pozn. redakce

Když se podíváme v těchto dnech po světě, není se z čeho radovat. Je to snad nejhorší doba od 80. let minulého století.

Islámští radikálové pod značkou ISIS již několik let jsou stále v Sýrii a Iráku. I když lze v budoucnu doufat v jejich zničení, jejich teroristické výsadky po světě budou představovat stále nebezpečí ve státech kam se uchýlí nebo již jsou, vedle skutečnosti, že ze světové masy přes miliardu muslimů se z nich určitý počet vždy připojí. V současné době se nastoluje diktátorský muslimský režim v Turecku, paradoxně členu NATO.

Neradostná situace je také v Rusku, kde současný prezident Putin s KGB výcvikem nemůže zapomenout na časy, kdy SSSR představovalo s 15-ti svazovými republikami větší lidskou sílu než dnešní Rusko. Současné Rusko z prodeje nafty buduje moderní armádu, zabírá kus Gruzie, ukrajinský Krym a zapomněl na původní dohodu, že Krym bude ukrajinský když se Ukrajina vzdá jaderných zbraní. A v poslední době výboje pokračují ve východní Ukrajině s pomocí ruských Ukrajinců a za pomoci ruské výzbroje a armády. Vedle toho systematická ruská propaganda lže a nahlodává demokratické státy.

Neschopné a prebyrokratizované vedení Evropské unie, nekontrolovaná imigrace ze Středního východu a Afriky díky otevřeným dveřím bývalé NDR svazačky a současné kancléřky Angely Merkelové bez schválení německého parlamentu a EU. K tomu placení EU více než z ní dostávat, přinutilo Anglii v referendu vystoupit z EU, zvláště když Anglie neví jak jsou peníze použity. Zda některé státy budou následovat je otázka času a okolností.

Vedle slabého odstupujícího amerického prezidenta se formuje ve Spojených státech amerických, nejdůležitějším státě ve světě, nepříliš vábnější alternativa v pravděpodobnější prezidentce Hillary Clintonové, která snad nemůže být horší než Obama. Kandidát Republikánské strany Donald Trump do této strany pronikl a v debatách s dalšími 16 kandidáty je postupně porazil díky své kabaretní výřečnosti a mnoha slibům zakládajících se na jeho úspěšné podnikatelské činnosti. Z jeho projevů bylo ale znát nedostatek politické zkušenosti.

Zajímavé bylo sledovat konvenci Republikánské strany, kam odmítla přijet řada známých republikánů právě pro nesouhlas s Trumpem. Dobrou volbou bylo zvolení kanditátem na víceprezidenta zkušeného politika a současného guvernéra státu Indiana Mike Pence, i přesto nebo díky tomu, že má rozdílné názory než Trump. Podle mého názoru je vhodnější osobou než kandidát na vícepresidenta za Demokratickou stranu, senátora ze státu Virginia Tim Kaine. Šťastnou volbou byly i projevy, inteligence a atraktivnost Trumpových dětí Donalda, Ivanky a Erica (a nezmíněné české rozvedené matky původním jménem Zelníčkové), kteří pronesly projevy poukazující na dobré osobní vlastnosti jejich otce. Z některých dalších řečníků spíše vyzařoval politický fanatismus než inteligentní pravicový program. Projev guvérnera Pence byl ale rozumný a tak každý čekal na projev samotného Trumpa. Jeho projev, s velkou pravděpodobností napsaný jeho poradci, byl nejdelší v historii trvající 75 minut. Byl to projev velmi rozhořčený, vůči Clintonové, až agresivně kritický, ale myslím, že dobře popsal problémy nejen světa, ale hlavně Ameriky. Sice nebylo možné, aby sdělil v projevu řešení na dané problémy, ale jeho odhodlání se poprat s problémy ve prospěch Ameriky a značně méně v globalizovaném světě, v kterém vidí, že USA ztrácí energii, pracovní místa a peníze. Již méně adresoval zahraniční politiku a naprosto nic ve vztahu k Rusku, kde jeho názory jsou nebezpečné.

Je ale pravděpodobné, že ve finále bude proti němu celá Demokratická strana, mladí lidé, černoši, hispánci, nezávislí a nespokojenost některých republikánů. Otázka je jak budou volit podpůrci soka Clintonové v souteži Demokratické strany, Bernie Sanderse, kteří na demokratické konvenci projevili značný nesouhlas s Clintonovou. Bude hodně záležet na jeho osobní trojnásobnou televizní argumentaci s Clintonovou, která Američany bude jistě bedlivě sledována a kde by měl být poražen, protože nemá žádnou politickou zkušenost. Jeho poslední kontraverzní výroky a urážky svědčí o tom, že není vhodným a kvalifikovaným kandidátem na úřad presidenta. Představa dalších čtyřech let Demokratické strany v prezidentském křesle je ale také neuspokojivá. Současné americké volby jsou snad nejhorší za posledních několik desetiletí a nedávají příliš optimismu v řešení světových problémů, které se navyšují.

A v Kanadě došlo podle mého názoru také k horšímu v podobě zvolení Justina Trudeau, syna bývalého ministerského předsedy Pierra Trudeau, který za války jezdil v německé helmě na motorce a obdivoval Petaina a Mussoliniho a později Mao Ce-Tunga a Fidela Castra. Syn podědil více narcisismu, politické korektnosti a horšího intelektu než jeho přestudovaný otec, který zdědil slušné bohatství a nikdy nepocítil nedostatek a hodnotu peněz. Pierre zanechal Kanadu s 300 miliardovým schodkem a 17 procenty hypotéky, zatímco syn po půl roce vládnutí vykazuje schodek 30 miliard. Na otázku opozice zda jeho strana podpoří odsouzení genocidy ISISu, Trudeau mladší návrh zamítl a odpověděl, že opozice příliš zjednodušuje význam genocidy.

Neradostná to doba a nepředvídatelné vyhlídky.

Každý rok jsem dvakrát v Česku: tento rok to bylo v květnu.

Na jedné straně si po kulturní stránce nelze stěžovat. Divadla vyprodaná, koncerty hojně navštěvované včetně Amerického jara a přednášek např. profesora Josefa Jařaba v knihovně V. Havla o formování amerického národa a opatrné hodnocení současné polarizace americké společnosti v probíhající prezidentské kampani. Vzpomínka na některé skvělé výstavy: Má vlast v minulém roce, kdy jsem si vyzvedl zamluvenou komplexní knihu z této výstavy v SVU, knihu výborně vypravenou. Vychází řada nově vydávaných knih včetně dobrých překladů zajímavých zahraničních knih: namátkou, které mě zaujaly: Igor Lukeš (profesor z Bostonu): Československo nad propastí, Vladimíř Ševela (český novinář): Český krtek v CIA (krtkem Karel Koecher), Světlana Alexejevičová (nositelka Nobelovy ceny): Konec rudého člověka, Ondřej Kundra (český novinář): Putinovi agenti. Z nabídky restaurací jich mnoho je plných, také díky turistům, byla uspořádána velkolepá oslava připomenutí 700. narozenin nejvýznamějšího Čecha Karla IV, oceněného v pořadí před T. G. Masarykem a V. Havlem.

Na druhé straně patetická politická situace: alkoholik a obdivovatel Ruska a Číny prezident Miloš Zeman, „obveselující“ televizní diváky vulgaritama jako v hospodě na Vysočině, z které nehodlal opustit své penzionování, ale přesto ctižádostivost, mstivost a ješitnost mu nedala zapomenout na možnost úřadu nejvyššího za cenu vylhaného ponížení svého volebního soupeře. Člověk, který nezná slovo omluva, jako např. v případě údajně článku Ferdinanda Peroutky, kdy prohrál u soudu proti vnučce Peroutky, přesto se neomluvil. Jeho výběr spolupracovníků je také ostudný: kancléř Mynář, člověk, který neprošel bezpečnostní prověrkou, mluvčí Ovčáček, bývalý novinář z nejhorších komunistických novin Haló noviny, majetný Nejedlý, hlavní poradce se silnou vazbou na Rusko, Kmoníček, vedoucí zahraničního odboru a kandidát na příštího velvyslance v USA, člověk když mluví, tak mu není rozumět co vlastně chce říct, atd.

Další postava je Andrej Babiš, bývalý komunista jako Zeman, navíc spolupracovník StB, kde podle StB svazku dobře spolupracoval, ale v současné době u soudu bývalí estébáci na Slovensku u soudu řekli, že si na nic nepamatujou. Člověk, který se přemístil ze Slovenska, kde vydělal velké peníze během ekonomické transformace ziskem převzetí státních podniků na půjčky od bank. Nezůstal jen u svých podniků (jak se přiznal má jich asi 130), ale zachtělo se mu udělat z vlády podnik, kde začal se založenou stranou ANO jako ministr financí přes obrovský konflikt zájmů. A aby měl podporu v médiích tak zakoupil dva největší české deníky Dnes a Lidové noviny. Diktátor, který si kupuje lidi za nástupní poplatek, nesnáší kritiku a ve vulgaritách a urážkách v parlamentě předčí prezidenta Zemana. Rád by vyhrál příští volby, aby se mohl stát ministerským předsedou a spolu s prezidentem Zemanem, který chodí o holi, ale do druhých prezidentských voleb jistě se třeba nechá přivézt třeba na vozejku, by tak vytvořili nezapomenutelnou dvojici, na kterou Češi jen tak brzy nezapomenou, i když jejich tlachání jim přiznává oblibu u většiny obyvatelstva.

Zajímavá je situace ve vládní koalici, tvořené stranami ČSSD, ANO a KDU/ČSL. Zatímco lidovci zaujímají neutrální pozici, i když přítomnost ANO a hlavně jejich lídra jim evidentně vadí, ANO je žába na kameni a ČSSD hraje nucenou smířlivou politiku, i když zdaleka nejsou bez vady.

U sociálních demokratů se pozapomíná na jejich mediální a parlamentní hvězdu a zároveň korupčníka Davida Ratha, kterého policie zadržela když vynášel místo lahví vína mnohamilionové dary jako úplatky během jeho činnosti jako hejtmana Středočeského kraje. Byl ve vazbě, z které se dostal a vymohl odškodnění a stále se čeká na soud, což v Česku někdy bývá čekání do ztracena.

Zdeněk Altner, bývalý advokát a insolvenční správce, vyhrál ve prospěch ČSSD spor o převzetí jejich sídla Lidového domu, na což ČSSD neměla právo, protože zanikla jejich zrušením a dům byl akciovým objektem, nespadajícím pod restituce. Zdeněk Altner nicméně spor vyhrál za cenu podle smlouvy deseti procent ceny Lidového domu a 0.3 procenta denně za prodlení v případě nezaplacení. Tuto smlouvu podepsal bývalý předseda ČSSD a současný prezident Miloš Zeman a spor byl rozhodnut Ústavním soudem ve prospěch Altnera. Dlužná částka nyní činí 318 milionů, nemalý dluh pro ČSSD, na který si sociální demokracie půjčila v bance, ale nehodlá dluh zaplatit, tím ignoruje soud a dělá vše možné, aby věc oddálila, doufaje do nekonečna.

V poslední době se politická scéna rozvířila kolem reorganizace policejních útvarů, na kterou má policejní prezident Tuhý právo, zvláště když mu v tom nebrání jeho šéf, ministr vnitra za ČSSD Chovanec. K tomu se kriticky vyjádřil ministr financí vládní koalice za ANO Andrej Babiš, na základě nespecifikovaných informací současného a rezignujícího ředitele reorganizovaného útvaru Šlachty, jeho ostravského podřízeného Komárka a státního zástupce pro Olomoucký kraj Ištvána. Komárek vznesl obvinění na policejního prezidenta za podezření z korupce a napojení na podsvětí, poté prezident Tuhý na něho podal žalobu.

Dvojice Šlachta a Ištván jsou iniciátory razie na předsednictvu vlády, dosud plně nedokladované důkazy v roce 2013, která způsobila rezignaci vlády a následně nástup koalice v čele s ČSSD.

Do těchto sporů přicházejí mnohdy chaotické a předpojaté zprávy českých medií v selhání státu v ochraně demokracie a právního řádu, zvláště když tento stát začínají rozvracet lidé, kteří mají v pracovní náplni ochranu jeho vnitřní bezpečnosti.

Pokud by stát pokračoval v tomto stavu, můžeme se dočkat rozvratu demokratických hodnot, zvláště za možného vedení současného prezidenta a velkoobchodníka Babiše v roli šéfa nejen jeho podniků médií, ale i vlády.

Miloš Šuchma

Na obrázku Edy Brabce Míša Fuchsová a Miloš Šuchma během 64. kongresu Českého a slovenského sdružení ve Vancouveru v roce 2013