Slovo šéfredaktorky - První červen byl taky fajn

V návaznosti na minulý titulek jsem ulehčila mozkovým závitům...

Ale je to tak. S bývalou denní a později externí kolegyní Marinou Hužvárovou, jejíž "ostré" postřehy z politické scény se Vám, čtenářům, líbily, a s novou kolegyní Martinou Fialkovou jsme se vydaly do Švédska. Každoročně přibližně touto dobou se zde v příjemném prostředí výletního místa Kyrkekvarnu ve středním Švédsku koná setkání Čechů a Slováků, žijících ve Skandinávii (účastní se jej i Švédové, Poláci a každý, kdo má zájem).

Když si odmyslím šestihodinové čekání na betonové ploše přístavu v Sassnitz, protože nepřiplul náš trajekt, bylo to báječné.

Na šedesát (či více - přijížděli i odjížděli) účastníků (byla tu i dvojice manželů až ze vzdáleného Osla - jejich zajímavý příběh bude otištěn v jednom z příštích čísel časopisu) přijelo s dobrou náladou, se zájmem o kulturní i sportovní program. Prvního června se účastníci, prima naladěni rozjížděli domů. My tři, kterým jel autobus až v úterý třetího, jsme radostně přijaly pozvání Růženy a Guye Svedelius. Ti dobří lidé nás vezli dolů na jih do Malmö a cestou nám ukazovali zajímavosti a památky. Věnovali nám veškerý možný čas a nejen.... Ale to je již téma další reportáže. V dnešním čísle si můžete přečíst o naší květnové návštěvě Košic, kde jsme po tři dny žili společně s našimi českými krajany (uvědomuje si vůbec někdo z lidí, z vlády, z parlamentu atd., atd., že Češi na Slovensku se stali ze dne na den díky podpisu papalášů cizinci? Nikdo se s nimi o tom nebavil, prostě se najednou ocitli v cizí zemi). Přijali nás srdečně a my jsme s nimi absolvovali pěvecký koncert, výšlap po Legionářské stezce, program na Majálesu 2003 a další radosti. (Představte si, že takhle aktivní jsou pořád!)

Za pár dní jedu (letím) do městečka Cedar Rapids v Iowě, kde se koná konference Společnosti pro vědu a umění. Letošní téma je Češi a Slováci v severní Americe. Nabídla jsem příspěvek na téma ,,Jak vás vidíme my, z druhé strany oceánu." Téma bylo příznivě přijato, ačkoliv obsah je možná mírně (či více) kontroverzní.

V každém případě bych však ráda na tomto místě sdělila radostnou zkušenost: přátelství lidiček mluvících stejnou řečí, ať v Košicích, ve švédském Kyrkekvarnu (čti čirkekvarnu), v Cedar Rapids (doufám), je moc milá záležitost. A možná, že by ani ta řeč nemusela být tak striktně uváděna. Možná, že záleží spíše na vstřícnosti a dobrém úmyslu lidí si vzájemně popovídat...