Slovo na říjen

Dva předposlední zářijové dny (krásné, slunečné) jsem trávila na Konferenci Krajané a problém identity, v Národním muzeu.
Uspořádal ji Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů v čele s ředitelem zahraničního vysílání rádia Praha Miroslavem Krupičkou.
Bylo tam mnoho velmi zajímavých příspěvků. Jen namátkou (program jste si už mohli přečíst dříve): Tomáš Grulich, předseda Senátní komise pro krajany promluvil na téma Diaspora – partner mateřského státu (kdyby to stát skutečně přijal, byly by vztahy s krajany ve světě nejen lepší, ale i výhodnější).
Stačí se trochu rozhlédnout a zaznamenat tolik a moc českých lidí, kteří se v zahraniční výborně uplatnili, mají znalosti, zkušenosti i chuť být zpátky a pomáhat své vlasti, kterou si stále nesou v srdci. Ale návrat má spoustu byrokratických překážek, o čemž promluvil např. Petr Bísek, dříve (dvacet let) vydavatel Amerických listů v New Yorku.
Státní úředníci jen hezky odkývají pochvaly, ale skutek utek.
Již přes dvacet let se např. čeká, až zahraniční Češi budou moci korespondenčně volit. V mnoha jiných zemích je to běžné, jen u nás jsou stále veliké úřední překážky.
Z důvodů finančních, ale i z letité únavy, vydávám letos svůj dvaadvacátý Český kalendář naposled, takže si jej ještě honem objednejte! Ale to nevadí.
Co však vadí, je, že Věra Doušová, která obětavě připravila deset ročníků Krajanského festivalu, nedostala od Ministerstva zahraničí dost peněz, aby mohla několika stovkám účastníků z Ukrajiny, Chorvatska, ale i z Francie poskytnout ubytování.
A co Dům zahraniční spolupráce, o kterém napsala nedávno moje kolegyně Lada, netušíc, že jde zřejmě o komerční záležitost. Také na konferenci nikdo od nich nebyl.
Tak k těm lepším momentům: Eliška Hašková-Coolidge, která radila snad všem americkým prezidentům, byla zvolena prezidentkou Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů místo nedávno zesnulé (a báječné) Áji Vrzáňové.
Ocenění za krajanskou aktivitu získala Barbara Semenov, vydavatelka časopisu Čechoaustralan, Michael Klimesh z amerického Spillvillu, který je propagátorem všeho českého v Iowě a napsal knihu o Češích, kteří přišli kdysi do tohoto kouta USA a o Antonínu Dvořákovi, který zde také nějaký čas pobýval, Ivan Latko, předseda klubu T. G. M. v Užhorodě na Ukrajině, Jarmila Kozáková Markovičová, tajemnice a organizátorka České besedy Zábřeh, Chorvatsko, Olga Maňkovská, zakladatelka a předsedkyně Českého spolku ve Zvolenu na Slovensku.
Nelze zde vyjmenovat všechny zajímavé příspěvky, ale slibuji, že je budete postupně číst na naší webové stránce. První bude od Blanky Karlsson, další od Miloše Šuchmy z Kanady, od Georga Krause ze Švýcarska a od mnoha dalších. Zprvu je najdete na úvodní stránce, později v rubrice Ohlasy.
Těšte se.
Eva Střížovská
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad